Jana Brejchová, Linda Kolářová, Kristýna Sataryová
V tomto mladém, malém státečku se ke slovenské národnosti hlásí méně než stovka lidí. Přesto mají svůj spolek, a to díky aktivnímu vlastenci panu Spevakovi, který se snaží být slovenským buditelem v Černé Hoře. Tato chvályhodná snaha ovšem nenese vždy kýžené ovoce, jak jsme se dozvěděli přímo na místě. Dle oficiálního sčítání lidu v roce 2011 v Černé Hoře žije 73 Slováků. To znamená, že se počet Slováků snížil. V roce 2003 jich v Černé Hoře žilo 88. Největší počet Slováků se nachází v hlavním městě Podgorici. Slovenská menšina v Černé Hoře se začala oficiálně formovat v roce 2007. Dne 28. července 2007 byla založena organizace Černohorsko slovenské priateľstvo (ČSP), u jejího zrodu stálo 18 iniciátorů. Migrace Slováků se skládala z několika vln. První zástupci menšiny byli rakousko-uherští vojáci. Záznam v církevní knize praví, že v roce 1860 přišel do Boky Kotorskej Andrej Skladaný z Ružomberku. Dodnes žijí jeho potomci ve městě Kotor.Pozdější migrační vlny přicházely ze dvou směrů – ze Slovenska a z Vojvodiny (Srbsko). Migrace ze Slovenska se účastnily zejména ženy, důvodem bylo spojení rodiny. To probíhalo ještě v době bývalého Československa, kdy se stěhovaly do bývalé Jugoslávie. Důvod pro migraci z Vojvodiny byla vidina získání zaměstnání, ale dalším důvodem bylo rovněž spojení rodiny. V současnosti se většina Slováků v Černé Hoře zabývá cestovním ruchem.
Pro zvětšení klikněte: Podgorica - rozhovor s panem Michalem Spevákem předsedou Správní rady Ciernohorsko-Slovenského priatelstva Herceg Novi Herceg Novi - rozhovor s paní Oliverou Pustinjakovou (Slovenka, která si vzala Černohorce). Na cestě zpět - nahoře - zleva: Kristýna Sataryová, Ondřej Väter, Linda Kolářová, Pavel Hanuš, Jana Brejchová, dole: Hynek Poul.
