Poláci v Rumunsku

Andrea Černá, Emily Růzhová

Mezi nejméně početná etnika v Rumunsku patří polská menšina, která má přibližně 2 600 příslušníků hlásící se k polské národnosti (údaje z roku 2011). Tato menšina je v Rumunsku oficiálně uznána a má jednoho zástupce v rumunském parlamentu. Polská populace se nachází především na severovýchodě Rumunska v okrese Suceava, spadající do území historické Bukoviny, které zasahuje zároveň i jih sousední Ukrajiny. Počet Poláků v posledních letech značně klesá, především v důsledku ekonomické migrace do vyspělejších států.

První zmínky o počátcích osidlování Rumunska Poláky jsou doloženy již ze 14. století, za vlády polského krále Kazimíra III. Velikého. Poláci započali emigraci především kvůli pracovnímu uplatnění a volné půdě. Hojné migrační vlny přicházely v 2. polovině 18. století do oblasti kolem obce Kaczyka, kde se nabízela příležitost práce v solných dolech. Avšak nejpočetnější migrace byla zaznamenána v 2. polovině 19. století v rámci rakousko-uherské říše.

Počet příslušníku polské populace zde stále rostl a s ním i obývané osady, které si Poláci vyžádali u tehdejších císařských úřadů. Mezi první osady patřila např. Hliboká nebo osada Tereszena. Později polská menšina obdržela údolí Pleszy, Sołońca a Pojany Mikuli, která byla dříve vyhrazena pro přítomné Němce.

V roce 1939 žilo v Rumunsku kolem 80 tisíc Poláků, kteří se seskupovali především na Bukovině a tehdejší Besarábii. O deset let později počet klesl na 11 tisíc příslušníků. Rozsáhlý úbytek Poláků byl důsledkem změny hranic, kdy Rumunsko po 2. světové válce ztratilo Besarábii se severní Bukovinou a zároveň nastaly početné deportace Poláků do jejich „rodné“ země.

Většina polských příslušníků z rumunské Bukoviny se hlásí k polské národní identitě, která je tu i přes vnější vlivy velmi silná. Charakteristické odlišnosti jsou především v náboženství, kulturních zvycích a v jazyce. Jednou z hlavních priorit minority je používání mateřské polštiny, která je v polských rodinách dominantní. Děti z polských rodin se učí polsky od narození od svých rodičů. Do doby, než nastoupí do školy, hovoří prakticky pouze polským dialektem, a rumunštinu téměř neznají nebo pouze okrajově. Spisovnou polštinu se učí také až na základní škole, jinak zde převládá polský dialekt. Ve smíšených rodinách je výběr jazyka ovlivněn náboženstvím a místem pobytu, tedy nejbližším jazykovým prostředím. Je možné se ve smíšených rodinách setkat s dominancí polského jazyka, a dokonce se změnou náboženství v katolickou víru. V obcích, ve kterých má polská menšina pouze malé zastoupení, je udržení rodného jazyka obtížné. V takových oblastech polštinu ovládá převážně střední a starší generace.

Vesnice, které byly osídleny Poláky mezi prvními, tedy Nowy Soloniec, Plesza a Pojana Mikuli, jsou dnes považovány za vesnice polské, kde se mluví převážně polsky, nebo dialektem. Udržuje se zde pevná katolická víra, stejně tak i katolické svátky. Každá polská vesnice má Dům polský, kde se odehrává naprostá většina společenských událostí místních obyvatel – od svatebních hostin po hostiny pohřební, přičemž na pohřební hostiny někde přispívá paradoxně pravoslavná církev, což zdejší Poláci vnímají velmi pozitivně.

Poláky ale nalezneme rozdrobené i v jiných oblastech, kde tvoří pouze několik málo procent obyvatelstva. Mezi tyto oblasti patří např. Kaczyka, Mănăstirea Humorului, Moara, Paltynosa, Solka, Majdan, Runki a další. V těchto obcích je polská menšina více integrovaná, v některých případech dochází dokonce k asimilaci, kdy sami sebe vnímají jako Rumuny. Avšak obvykle si Poláci zanechali svoji víru a částečně i jazyk, který je ovšem velmi často již smíšený. Ve většině obcí s integrovanou polskou menšinou nalezeme také Domy polské, ale na první pohled lze vidět, že nejsou pro místní Poláky tak důležité, jako v polských vesnicích. V obci Paltynosa je Dům polský dokonce dočasně uzavřen.

Obec Kaczyka (rum. Cacica) je příkladem obce, kde se polská menšina za 200 let do určité míry asimilovala a polská identita a kultura se smísila s ostatními národnostmi. Kaczyka byla založena v roce 1791 několika polskými rodinami, které se na místo přistěhovaly, aby pracovaly v solných dolech. Postupem času vznikla obec s osídlením nejen polských, ale i ukrajinských a rumunských obyvatel. Existují zde smíšená manželství jak s Ukrajinci, tak s Rumuny. Poláci si v Kaczyce až na určité výjimky zachovali v menší míře polský jazyk, který je ovšem ovlivněn rumunštinou a ukrajinštinou. Polský dům, kolem kterého se menšina vyskytuje, není příliš zmodernizovaný a slouží spíše pro ubytovávání cizinců. Pro Poláky je významný především římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v roce 1904. Díky nejznámější katolické pouti do mariánské svatyně konané 14. – 15. srpna byl v roce 2000 kostel povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku. Večer 15. srpna se v něm koná bohoslužba v polském, rumunském a německém jazyce.

Poláci mají také několik organizací, z nichž nejznámější je organizace Svaz Poláků v Rumunsku, která byla založena v březnu roku 1990 v Polském domě v Suceavě. Skládá se z 15 místních sdružení a její předseda je současně poslancem parlamentu polské menšiny. Unie pracuje především na zachování a kultivaci tradic, na výuce polštiny, na udržování vazeb s Polskem a péči o polskou komunitu. Jednou z důležitých činností, které svaz provozuje, je vydávání polsko-rumunské publikace POLONUS. Časopis je cílen pro polskou menšinu a tomu odpovídá i jeho obsah. Je pro všechny, kteří se zajímají o polské krajany a o polsko-rumunské vztahy. Zdarma je dostupný všem polským komunitám, v knihovnách v Rumunsku či Polsku, a také v různých menšinových organizacích a institutech v Maďarsku, na Ukrajině a v Moldavsku. Pro děti vznikl později MALÝ POLONUS, který má učit děti především o polských symbolech, tradicích a patronech.

Svaz Poláků pořádá na Bukovině každé září týdenní projekt s názvem „Polské dny“, který vyvrcholí oslavou sklizně neboli velmi oblíbeným svátkem – dožínkami. Ve zkoumané oblasti ve vesnici Nowy Soloniec se dožínky v podobě festivalu každoročně pořádají již od roku 2006. Na oslavy se sejdou nejen Poláci z blízkého okolí, ale i ostatní národnostní menšiny z Bukoviny (především Ukrajinci, Němci a Maďaři) a zahraniční hosté. Tato tradice se udržela a rozrostla do dnešní podoby, jelikož oblast Bukoviny je zejména zemědělská a pro místní obyvatele typická. Slavnostní zahájení se započíná mší svatou, která je věnována sklizni a poděkování Bohu za jeho dary. Poté následuje průvod s živou hudbou ve stylu tradičních dechovek, zábava a oslavy. Tančí se národní tance v krojích, pořádají se různá lidová hudební představení a taneční vystoupení místních folklórních souborů, jako jsou například Mała Pojana, Sołonczanka a Złoty Potok. Součástí je také výstava bukovinských specialit v kulinářském odvětví, tradičních pochoutek a pro dospělé i likérů.

Kultura polské menšiny není v této oblasti rozhodně nikterak chudá a Poláci si na ní velmi zakládají, ať se je jedná o nošení krojů, dodržování svátků a tradic, vaření tradičních pokrmů či dokonce udržování řemesel. Kroje, které jsou nošeny na významné události především v čistě polských oblastech, pochází z města Čadca (polsky Czadca). Toto město dnes nalezneme na severu Slovenska, u hranic s Polskem a Českou republikou. Právě proto jsou tito polští obyvatelé nezřídka nazýváni jako „Čadečtí horalové“. Horalové z tohoto města pochází původně z historické oblasti na severovýchodě Polska, a to z Mazovska (Mazowsze). Kroje tedy původně pochází z rodné země, avšak dnes je na území Polska nejspíš vůbec nenalezneme.

Co se týče tradičních pokrmů, část je převzata z rumunské gastronomie a část je zachována z polské kuchyně. Asi nejtypičtějším pokrmem jsou golombki, které patří jak do polské, tak do rumunské kuchyně. Avšak Poláci připravují tento výtečný pokrm z rýže a mletého masa zabalený v zelném listu větší, zatímco Rumuni připravují drobnější golombki. Dalším pokrmem je mămăligă, tedy polentová kaše, která je na jídelníčku velmi častá především ve všední dny je tento prostý a jednoduchý pokrm velmi oblíbený. Ciorbă, nakyslá polévka s různými druhy zeleniny a mas je zde také často podávána. Tento původem rumunský pokrm je připravován na nespočet způsobů.

Mezi významné polské umělce na Bukovině patří Bolek Majerik a Eugeniusz Zielonka. Bolek Majerik pochází z Pleszy a je to velmi obdivovaný sochař, řezbář a umělec. Vytvořil díla, která jsou nyní součástí rumunských památek a vytesal i důležité osobnosti z rumunské historie. Eugeniusz Zielonka je řezbář z Nowého Solonce, který se zabývá výrobou spíše okrasných předmětů do domácností.



 
 
01_Pohled z Kubówa Wirchu v Pojaně Mikuli
02_Klášter Voronet
03_Polsko-rumunská vesnice Pojana Mikuli
04_Respondentka z obce Paltynosa žijící ve smíšeném manželství s Rumunem, který přešel na katolickou víru
05_Pohřební průvod do římskokatolického kostela v Pojaně Mikuli
06_Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kaczyce
07_Interiér římskokatolického kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kaczyce
08_Sídlo Svazu Poláků v Rumunsku v Suceavě
09_Folklórní soubor Sołonczanka v obci Nowý Soloniec
10_Římskokatolický kostel Seslání Ducha svatého v Nowém Sołonci
11_Předseda asociace Obczyny v Pojaně Mikuli a jeho rodina, u které jsme byly ubytovány v Pojaně Mikuli
12_Polské golombki
13_Mămăligă
14_Tradiční rumunská polévka ciorbă podávaná na pohřební hostině
15_V dílně Bolka Majerika v Paltynose
16_Kaplička v Pojaně Mikulu
17_Pojana Mikuli
18_Pojana Mikuli
19_Základní škola Krystyny Bochenek v Pojaně Mikuli
20_Kráva v Pojaně Mikuli
21_Chalupa
22_Pojana Mikuli
23_Pojana Mikuli
24_Charakteristické polské domy
25_Pojana Mikuli
26_Pojana Mikuli
27_Rozcestník
28_Charakteristické polské domy
29_Pojana Mikuli
30_Andrea a kráva
31_Charakteristické polské domy
32_Trhy v Gura Humorului
33_Trhy v Gura Humorului
34_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
35_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
36_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
37_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
38_Tradiční masky o masopustu
39_Tradiční masky o masopustu
40_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
41_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
42_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
43_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
44_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
45_Velikonoce na Bukovině
46_Velikonoce na Bukovině
47_Velikonoce na Bukovině
48_Tradiční nástroje
49_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
50_Muzeum kulturních tradic Bukoviny v Gura Humorului
51_Řeckokatolický pohřeb v Gura Humorului
52_Řeckokatolický pohřeb v Gura Humorului
53_Pohřební vůz
54_Řeckokatolický kostel v Gura Humorului
55_Řeckokatolický kostel v Gura Humorului
56_Řeckokatolický kostel v Gura Humorului
57_Římskokatolický kostel v Kaczyce
58_Interiér římskokatolického kostela v Kaczyce
59_Interiér římskokatolického kostela v Kaczyce
60_Interiér římskokatolického kostela v Kaczyce
61_Interiér římskokatolického kostela v Kaczyce
62_Interiér římskokatolického kostela v Kaczyce
63_Kaczyca výhled na solný dům
64_Římskokatolický kostel v Kaczyce
65_Římskokatolický kostel v Kaczyce
66_Kaczyca
67_Stánky u solného dolu
68_Solný důl v Kaczyce
69_Solný důl v Kaczyce
70_Solný důl v Kaczyce vstup
71_Solný důl v Kaczyce
72_Kaplička v solném dole
73_Solný důl v Kaczyce
74_Solný důl v Kaczyce
75_Vytesané postavy na zdech solného dolu od Bolka Majerika
76_Solný důl v Kaczyce
77_Solný důl v Kaczyce
78_Vytesané postavy na zdech solného dolu od Bolka Majerika
79_Toaleta v solném dole
80_Solný důl v Kaczyce
81_Solný důl - tělocvična
82_Solný důl
83_Solný důl
84_Uzavřené domky v okolí solného dolu
85_Dům v Kaczyce
86_Výhled na kostel v Kaczyce
87_Koňský povoz v Kaczyce
88_Pošta v Kaczyce
89_Cedule na Domu polském v Kaczyce
90_Dům polský v Kaczyce
91_Dům polský v Kaczyce
92_Dům polský v Kaczyce
93_Dům polský v Kaczyce
94_Dům polský v Kaczyce
95_Koňský povoz v Kaczyce
96_Klášter Voronet u Gury Humorului
97_Klášter Voronet u Gury Humorului
98_Klášter Voronet u Gury Humorului
99_Klášter Voronet u Gury Humorului
100_Hřbitov u kláštera Voronet
101_Hřbitov u kláštera Voronet
102_Hřbitov u kláštera Voronet
103_Hřbitov u kláštera Voronet
104_Výšlap na horu Bobejku v Pojaně Mikuli
105_Výšlap na horu Bobejku v Pojaně Mikuli
106_Opékání buřtů s polskými teenangery
107_Opékání buřtů s polskými teenangery
108_Opékání buřtů s polskými teenangery
109_Opékání buřtů s polskými teenangery
110_Cesta z Bobejky do údolí
111_Cesta z Bobejky do údolí s místními Poláky
112_Cesta z Bobejky do údolí s místními Poláky
113_Cesta z Bobejky do údolí s místními Poláky
114_Cesta z Bobejky do údolí
115_Cesta z Bobejky do údolí s místními Poláky
116_Cesta z Bobejky do údolí s místními Poláky
117_Cesta z Bobejky do údolí
118_Cesta z Bobejky do údolí
119_Křížek v Pojaně Mikuli
120_Řeka v Pojaně Mikuli
121_Křížek v Pojaně Mikuli
122_Autobusová zastávka v Pojaně Mikuli
123_Polské obydlí
124_Práce na poli - kopání brambor
125_Práce na poli - kopání brambor
126_Práce na poli - kopání brambor
127_Práce na poli - kopání brambor
128_Práce na poli - kopání brambor
129_Práce na poli - kopání brambor
130_Práce na poli - kopání brambor
131_Malý Lukász z rodiny Poláků
132_Práce na poli - kopání brambor
133_Odchod z pole
134_Převoz brambor
135_Jedna velká polská rodina v Pojaně Mikuli
136_Převoz brambor
137_Převoz brambor
138_Jízda na povoze
139_Polská světnice
140_Polská světnice
141_Pohoštění - domácí paštika
141_Pohoštění u polské rodiny
142_Oběd pro vegetariána
143_Pohoštění u polské rodiny - guláš s domácí klobásou
144_Pohoštění u polské rodiny - guláš s domácí klobásou
145_Výslužka - domácí bryndza a pivo
146_Pohřební průvod v Pojaně Mikuli
147_Pohřební průvod v Pojaně Mikuli
148_Pohřební průvod v Pojaně Mikuli
149_Pohřeb v katolickém kostele
150_Pohřeb v katolickém kostele
151_Pohřeb v katolickém kostele
152_Pohřeb v katolickém kostele
153_Pohřební hostina v Domu polském
154_Pohřební hostina v Domu polském - golombki
155_Výroba domácí bryndzy
156_Polská světnice
157_Nowý Soloniec
158_Nowý Soloniec
159_Výzdoba polského domu
160_Výzdoba domu
161_Škola v Nowém Solonci
162_Hřiště v Nowém Solonci
163_Výzdoba domu
164_Katolický kostel v Solce
165_Katolický kostel v Solce
166_Katolický kostel v Solce
166_Obec Solca
167_Klášter v Solce
168_Pohřební vůz v kláštěře v Solce
169_Klášter Solca
170_Klášter Solca
171_Klášter Sucevita
172_Klášter Sucevita
173_Klášter Sucevita
174_Klášter Sucevita
175_Klášter Sucevita
176_Klášter Sucevita
177_Klášter Sucevita
178_Domácí pálenky
179_Degustace domácí pálenky
180_Výtvory polského umělce Bolka Majerika
181_Výtvory polského umělce Bolka Majerika
182_Výtvory polského umělce Bolka Majerika
183_Výtvory polského umělce Bolka Majerika
184_Umělecký ateliér v Paltynose
185_Umělecký ateliér v Paltynose
186_Umělecký ateliér v Paltynose
187_Umělecký ateliér v Paltynose
188_Rumunská majitelka ateliéru
189_Umělecký ateliér v Paltynose
190_Umělecký ateliér v Paltynose
191_Výtvory umělců z Moldávie a Rumunska
192_Výtvory umělců z Moldávie a Rumunska
193_Výtvory umělců z Moldávie a Rumunska
194_Výtvory umělců z Moldávie a Rumunska
195_Výtvory umělců z Moldávie a Rumunska
196_Výtvory umělců z Moldávie a Rumunska
197_Rumunská majitelka ateliéru
198_Okrasné vyřezávané artefakty
199_Okrasné vyřezávané artefakty
200_Umělecký ateliér v Paltynose
201_Sídlo Svazu Poláků v Suceavě
202_Sídlo Svazu Poláků v Suceavě
203_Sídlo Svazu Poláků v Suceavě
204_Sídlo Svazu Poláků v Suceavě
205_Sídlo Svazu Poláků v Suceavě
206_Sídlo Svazu Poláků v Suceavě
207_Sídlo Svazu Poláků v Suceavě
208_Suceava
209_Statistický úřad v Suceavě
210_Výlet na Kubúw Wirch v Pojaně Mikuli
211_Výlet na Kubúw Wirch v Pojaně Mikuli
212_Výhled z Kubowa Wirchu v Pojaně Mikuli
213_Výhled z Kubowa Wirchu v Pojaně Mikuli
214_Houby
215_Výhled z Kubowa Wirchu v Pojaně Mikuli
216_Výhled z Kubowa Wirchu v Pojaně Mikuli
217_Výhled z Kubowa Wirchu v Pojaně Mikuli
218_Výhled z Kubowa Wirchu v Pojaně Mikuli
219_Výhled z Kubowa Wirchu v Pojaně Mikuli
220_Výhled z Kubowa Wirchu v Pojaně Mikuli
221_Polská paní pracující na své zahradě
222_Polské obydlí
223_Polské obydlí
224_Vyřezávaná socha od Bolka Majerika
225_Výzdoba polského domu
226_Zvonice v Paltynose
227_Zavřený Dom polský v Paltynose
228_Polská žena v Paltynose
229_Polská žena v Paltynose
230_Polská respondentka v Paltynose
231_Dom polský v Paltynose
232_Rumunské obydlí
233_Občan Paltynosy
234_Nowý Soloniec
235_Nowý Soloniec
236_Dom polský v Nowém Solonci
237_Dom polský v Nowém Solonci
238_Odpočívající pán v Nowém Solonci
239_Nowý Soloniec obchod
240_Nowý Soloniec
241_Tvorba polského řezbáře Zielenky
242_Tvorba polského řezbáře Zielenky
243_Eugeniusz Zielenka
244_Tvorba polského řezbáře Zielenky
245_Tvorba polského řezbáře Zielenky
246_Tvorba polského řezbáře Zielenky
247_Tvorba polského řezbáře Zielenky
248_Tvorba polského řezbáře Zielenky
249_Dům pana Zielenky
250_Folklórní soubor Solonczanka
251_Folklórní soubor Solonczanka
252_Folklórní soubor Solonczanka
253_Folklórní soubor Solonczanka
254_Folklórní soubor Solonczanka
255_Folklórní soubor Solonczanka
256_Folklórní soubor Solonczanka
257_Folklórní soubor Solonczanka
258_Folklórní soubor Solonczanka
259_Folklórní soubor Solonczanka
260_Folklórní soubor Solonczanka
261_Folklórní soubor Solonczanka
262_První školní den v Pojaně Mikuli
263_První školní den v Pojaně Mikuli
264_Základní škola Krystyny Bochenek v Pojaně Mikuli
265_Základní škola Krystyny Bochenek v Pojaně Mikuli
266_Základní škola Krystyny Bochenek v Pojaně Mikuli
267_Učebnice
268_Nástěnka
269_Základní škola Krystyny Bochenek v Pojaně Mikuli
270_Malý Lukászek, člen rodiny, u které jsme bydleli
271_Malý Lukászek, člen rodiny, u které jsme bydleli
272_Malý Lukászek, člen rodiny, u které jsme bydleli
273_Buchty
274_Kuchyně v polském domě
275_Pokojíček v polském domě
276_Polský dům
277_Knihy o Polácích na Bukovině
 

Generated by: jAlbum 10 | Skin: Spartan by Björn Fant