Češi v Rumunsku

Vít Polák

Rumunsko je stát na Balkánském poloostrově, který se nachází v jihovýchodní části Evropy s hlavním městem Bukureští. Sousedí s Ukrajinou a Moldávií na severovýchodě, s Maďarskem na severozápadě, Srbskem na západě a Bulharskem na jihu. S celkovou rozlohou jde o dvanáctý největší a sedmý nejlidnatější stát v Evropské unii. Od roku 2017 společně s Irskem zaznamenává největší ekonomický růst v Evropě.

V Rumunsku se nachází kolem 20 národnostních menšin, mezi kterými najdeme I českou minoritu s největším zastoupením v župě Caras-Severin v jihovýchodní části země. Ti se obecně vyskytují v oblasti Banátu, který se zpravidla rozděluje na část východní (rumunská část) a západní (srbská část). Severní cíp banátské oblasti poté náleží Maďarsku.

Za typicky české vesnice s největším zastoupením Čechů se považují vesnice Svatá Helena, Rovensko, Gerník, Bígr, Šumice a Eibenthál. Zmíněná menšina se ovšem v malém počtu nachází i v rumunských obcích podél Dunaje (Ljubcová, Berzáska, Oršava, Ešelnice apod.)

První čeští obyvatelé se v oblastech dnešních českých vesnic objevili s první vlnou osidlování tehdejší liduprázdné pustiny, a to roku 1823. O rok později byla založena vesnice Svatá Helena, první svého druhu dochovaná do současnosti. Češi měli pod slibem zproštění vojenské služby, roboty a vlastnictvím půdy zpřístupnit a pročistit tamní nepřístupnou krajinu z vojenskostrategických a hospodářských důvodů. Dle samotných příslušníků menšiny se počátky osidlování řadí mezi nejtěžší úseky v historii české minority. Druhá česká kolonizační vlna vyústila v založení dalších vesnic: Bígru, Eibenthálu, Rovenska, Šumice a Gerníku. Po počátečních potížích a demografické stagnaci se v druhé polovině 19. století stav českých vesnic stabilizoval a pomalu docházelo k přírůstku obyvatel. Od tohoto momentu až do konce 20. století lze zaznamenat také migrační vlnu do města Temešváru, ležící severně od výše zmíněných vesnic.

V první čtvrtině 20. století začali krajané z rumunského Banátu odcházet i do exotičtějších zemí, jako je Argentina, Brazílie, USA. Nicméně většina tehdy emigrujících Čechů se usadila v srbských vesnicích (Česko Selo, Kruščice) či v Bulharsku (Vojvodovo, Sasek). Další emigrační vlna nastává v souvislosti s odchodem až ⅓ Čechů z Rumunska zpět do své vlasti pro osídlení českého pohraničí, opuštěného po odchodu sudetských Němců. V průběhu 90. let pak pokračovala průběžná emigrace zpět do české kotliny, převážně za lepšími pracovními příležitostmi. Již tak oslabené populaci z důvodu otevření hranic v 90. letech a následnému odlivu obyvatel nepomohlo ani uzavření tamních měděných dolů v letech 2000–2005, které zajišťovaly finanční příjmy v široké oblasti. V roce 2016 bylo ve výše jmenovaných šesti českých vesnicích evidováno přibližně 2400 osob.

Přístupnost a kvalita infrastruktury se zlepšila i ve Svaté Heleně, kdy cesta z nejbližšího města Nové Moldavy tvoří téměř souvislá asfaltová pokrývka.

Ve vesnici Gerník se nás ujali manželé Josef a Marie. S panem Josefem, jakožto ředitelem základní školy v Gerníku, jsme si mohli popovídat o tamní situaci. Bohužel i zde je patrný fenomén nedostatku dětí.

Naopak o veselejším tématu jsme si mohli popovídat s paní Marií, která je vystudovanou zdravotní sestrou a stává se tedy jedním z velmi důležitých prvků obce. Před jejím působením v Gerníku zde ošetřovaly dvě rumunské zdravotnice, a to pouze ve všední dny od 10–12 hodin.

Mimo zdravotnické kompetence se také stará o přípravu těl před pohřbem. Od minulého roku, kdy z důvodu nedostatku peněz na obecním úřadu nemohla vykonávat svoji práci, ji finančně zaštiťuje charita Hodonín.

Kolem celé obce Svaté Heleny byly přibližně před sedmi lety vybudovány větrníky na výrobu elektrické energie do větrné elektrárny. Přípravné práce a samotné stavby větrníků se neblaze vryly do duší zdejších obyvatel, kterým tato akce poničila úrodu, znehodnotila pozemky a paradoxně zdražila elektrický proud, nehledě na újmu a atraktivitu z hlediska estetiky prostředí.

Banátské oblasti Rumunska vévodí s počtem 332 983 obyvatel (v roce 2016) město Temešvár, které se zároveň považuje za průmyslově nejrozvinutější a pracovně nejatraktivnější široko daleko. I v tomto městě platí různorodá národností příslušnost, Čechů nevyjímaje. Tento fenomén lze vysledovat i na stanici temešvárského rádia, které svým posluchačům nabízí vysílání hned v 8 jazycích. Českou „půlhodinku“ si lze naladit každou neděli od 16:30 do 17:00.

Trend stěhování se Čechů za prací do Temešváru v současnosti nám byl potvrzen Pavlem S. a Janem B., kteří pracují ve pobočce firmy Bosch a svůj rodný jazyk používají při komunikaci s českými zákazníky.

Sami Rumuni v pracovním prostředí považují Čechy za poctivé, chytré a spolehlivé pracovníky. Tím pádem naši krajané v tomto městě se sháněním zaměstnání nemají žádný problém, což ještě více posilňuje tendenci vylidňování českých vesnic.

Oba pocházejí z českých vesnic (Jan se narodil v Gerníku a Pavel v Eibenthálu). Svou češtinu si prý nejlépe procvičují s českou partou při sledování českých filmů a povídání si u piva. Během rozhovoru se mnohokrát zmínili o touze se do českých vesnic vrátit, jen kdyby měli možnost si tam vydělat aspoň polovinu ze současné výplaty.

O prosazování českých zájmů v Rumunsku se stará Demokratický svaz Slováků a Čechů. Jde o síť poboček, které spadají pod pobočku v Nové Moldavě. Předsedové poboček jsou voleni českým a slovenským obyvatelstvem v daném obvodu. Z těchto předsedů se poté zvolí jeden zástupce, který má místo poslance v rumunském parlamentu. Jelikož však počet Slováků znatelně převyšuje počet Čechů, zpravidla se zástupcem v parlamentu stává osoba slovenské národnosti, která pochopitelně spíše prosazuje zájmy své vlastní minority.



Češi v Rumunsku se nejvíce hlásí k římskokatolické církvi, kterou si s sebou do své budoucí domoviny přivezli z tehdejších silně katolických Čech. Jistou výjimkou je však vesnice Svatá Helena s početnou skupinou 63 vyznavačů baptistické víry, kterou prvně zanesli do celého Rumunska až němečtí přistěhovalci. V českých vesnicích se nachází i pravoslaví, jež vyznávají Rumuni. Ti se poslední dobou stále více do půvabných vesnic stěhují kvůli velkému počtu opuštěných domů s nízkou prodejní cenou.

Emigrace vesnických obyvatel se neblaze podepisuje i na demografickém stavu obyvatelstva českých vesnic, který vykazuje silný nedostatek dětí do 18 let. S tím souvisí i existenční problémy tamních českých škol, které byly a jsou z velké části financovány Českou republikou. Na základě nedostatku mladých lidí se obyvatelé shodují, že pokud nedojde k rapidnímu zlepšení situace, české vesnice do 30 let zaniknou.

Do finanční podpory z rozpočtu České republiky lze zařadit i nákup traktorů. Na tuto novinku si vesničané velmi rychle zvykli, neboť obsluha a „živení“ traktoru je mnohem méně náročná než v případě živého koně, který donedávna v této krajině dominoval. S úpadkem chovu koní souvisí i zarůstání luk dřevinami, které dříve z důvodu každoročního sušení sena právě pro uživení koní neměly šanci na uchycení.

Mechanizace a pohodlnější sestup do údolí po lepší silnici negativně zapůsobil i na tradiční používání tzv. mlýnů U Petra, které potkáte cestou z Gerníku do nedaleké české vsi Rovensko. Mouka či přímo obilný výrobek se teď z města dováží přímo do dané vesnice.



 
 
Administrativní členění Rumunska zahrnuje 41 menších administrativních jednotek, tzv. žup
mapa Banátu
Vyznačení šesti českých nejvýznamnějších vesnic v Rumunsku
Pokles celkového počtu obyvatel v Rumunsku hlásící se k české národnosti můžeme vidět v přiložené tabulce, vycházejí z oficiálního sčítání lidu v roce 1992, 2002 a 2011.
Tabulka celkových změn situace a stylu života v Gerníku z tamního vycházejícího českého časopisu Okénko
Milí a pohostinní manželé Josef a Marie
Připravený podklad pro asfalt v obci, který by se měl ve vesnici Svatá Helena pokládat za 14 dní (vztaženo ke 17. 7. 2018). Dokončení se očekává na podzim 2018
Koně s povozy jsou spíše vzácností (Svatá Helena)
Původně evangelický, dnes baptistický kostel ve Svaté Heleně
Kostel náležící Bratrské jednotě baptistů ve Svaté Heleně
Původní baptistická modlitebna ve Svaté Heleně, používána do roku 1982
Temešvár
Přátelské posezení s mladou generací „krajanů“ ve městě Temešvár
Rozhovor se zástupcem ředitele základní školy ve Svaté Heleně, panem Františkem R.
Časopis Okénko vychází dvakrát do roka a informuje čtenáře o nejrůznějších aktualitách v oblasti obcí Svaté Heleny, Gerníku a Nové Moldavy
Stožár větrníku ve Svaté Heleně, u kterého se pasou kozy.
Římskokatolický kostel v Gerníku
České historické muzeum v Gerníku založené z finančních prostředků od DSSČ.
Zarůstající přístup již k velmi vzácně používanému vodnímu mlýnu
Stavba Školy J.A. Komenského probíhala v letech 1996-1998 z peněz České republiky
Takovýchto traktorů můžete již dnes potkat v českých vesnicích bezpočet
Tradiční vzhled exteriéru domu ve Svaté Heleně
 

Generated by: jAlbum 10 | Skin: Spartan by Björn Fant