Německy mluvící menšina, na území Itálie se nachází v autonomní provincii Bolzano (tzv. Jižní Tyrolsko nebo Jižní Tyroly) s centrem ve městě Bolzano-Bozen na samém severu Itálie.
Na severu Itálie v oblasti Südtirol (Jižní Tyroly) jsou ovšem dvě hlavní německé skupiny. Jedna z nich (300 000 osob) se nachází v autonomní provincii Bolzano a před rozpadem Rakousko-Uherska v roce 1918 byla původně částí Tyrolska. Dialekty, kterými se v této oblasti mluví, jsou z bavorské němčiny.
V Bolzanu je jazykové dělení vidět na každém kroku – můžeme zde najít plaveckou školu nebo hudební institut vyučující v němčině a jiný v italštině, jedno divadlo hraje v italštině a jiné v němčině.
Kromě toho zde žijí menší skupiny Němců, kteří přišli na sever dnešní Itálie už hodně dávno a jejich dialekty si ještě zachovávají mnoho archaických znaků – například zde najdeme skupinu Zimbern a Walser.
Tento region má složitý historicky vývoj. Během několika století bylo Tyrolsko jablkem sváru mezi rakouskými Habsburky a Bavorskými Wittelsbachy a na začátku 19. století se oblast stala součástí Rakouské říše.
Po první světové válce podle mírové smlouvy ze Saint Germain v roce 1919 se této bohaté země zmocnila Itálie. Vlastnění tohoto teritoria umožňuje kontrolu strategicky důležitého průsmyku Brenner, který se nachází po cestě z Itálie do Rakouska.
V okamžiku připojení Jižního Tyrolska 86 % zdejších obyvatel mluvilo německy, 4 % ladinsky, 3 % italsky, ostatní byli cizinci. V dnešní době je počet obyvatel kolem 500 000. Pro 70 % lidí je rodným jazykem němčina, pro 25 % italština, pro 5 % ladinština. Na otázku „Za koho se považuješ?“ jsou různé odpovědi. Nejčastěji říkají, že jsou Südtirolci nebo někteří říkají, že se cítí víc jako Němci.
Südtirol je nejrozvinutější region Itálie, který se vyznačuje čistotou a německou přesností. Na hranici mezi Rakouskem a Itálii můžeme najit i nadpis «Südtirol ist nicht Italien!»