Ukrajinci v Moldávii
Polina Chaika, Daria Kukhareva, Polina Nilskaia, Tymur Obiedkov
V kontextu národnostní pestrosti Moldávie vyniká zejména ukrajinská menšina, která s počtem přesahujícím 180 tisíc osob reprezentuje 6,57 % populace země a tvoří třetí nejpočetnější etnickou skupinu v zemi po Moldavanech, kterých jsou přibližně dva miliony a druhé místo zaujímají Rumuni ‐ o málo více než 190 tisíc lidí, což je 7 % z celkového počtu obyvatel země. Přítomnost Ukrajinců je nejvýraznější na severu, v blízkosti ukrajinských hranic, a v metropoli Kišiněv. Tato etnická skupina, ovlivněná historickými migracemi a kulturními výměnami, otevírá pestré spektrum možností pro výzkum národnostních menšin.

Mapy ukrajinských obcí v Moldávii.
Jejich jazyková, kulturní a zvyková rozmanitost přitahuje pozornost vědecké komunity, včetně antropologů, lingvistů a etnografů, a nabízí další pohled na etnickou situaci v Moldávii.
V kontextu etnické pestrosti Moldávie získává téma ukrajinské menšiny na zvláštní aktuálnosti, zejména v souvislosti s nedávným ruským vojenským přepadením Ukrajiny, který vyvolal vlnu uprchlíků hledajících bezpečí. Moldávie v reakci na tuto krizi projevila mimořádnou otevřenost, když přijala přes 1,4 milionu ukrajinských občanů, z nichž více než 100 tisíc zůstalo v zemi.
Moldavská republika se nachází ve východní Evropě a skládá se z 39 správních jednotek. S počtem obyvatel dosahujícím 3 383 332 osob tvoří Moldavané a Rumuni významnou většinu, přičemž obě tyto etnické skupiny sdílejí společný jazyk a kulturní tradice. Ve stínu těchto větších skupin se však nachází ukrajinská menšina, jejíž historie a kultura jsou klíčem k pochopení etnické mozaiky Moldávie.

Kišiněv, Národní muzeum etnografie a přírodní historie.
Dějiny
Historie ukrajinské menšiny v Moldávii je úzce propojena s historií samotné země již od založení moldavského knížectví ve 14. století, které se nacházelo jak na území dnešní Moldávie, tak i na současném teritoriu Rumunska. Vedle Valachů tvořili značnou část obyvatelstva knížectví také Rusíni a východní Slované, kteří buď již dlouhodobě obývali území dnešní Moldávie, nebo sem migrovali z okolních oblastí. Mnoho odborníků považuje právě tuto východoslovanskou populaci za předchůdce dnešní ukrajinské etnické minority v zemi. Dlouholetá přítomnost a interakce s moldavským obyvatelstvem vyústily v bohatou kulturu, jazykové vlivy a vzájemnou kulturní výměnu mezi těmito historicky propojenými národy.
Ukrajinská menšina se postupně rozrostla o další příslušníky, především o migranty z Bukoviny, Zakarpatí, jižních a východních oblastí Ukrajiny, včetně Besarábie, Budžaku, Krymu, Záporoží a Naddněprjanska, kteří přinesli s sebou bohatství ukrajinské materiální a duchovní kultury.
Ukrajinský pár v krojích (etoretro.ru, osobní sbírka Igora Kuzmenka)
Katedrála sv. Theodora ze Sychly, Kišiněv
Exponáty a fotografie z Národního muzea etnografie a přírodní historie (Kišiněv).
Vítězný oblouk, Kišiněv.
Socha bolševikům.
Socha Tarasu Ševčenkovi, Balti.
Současnost
V současné době lze říct, že situace ukrajinské menšiny v Moldávii je ve fázi rozkvětu. Země Ukrajincům a dalším národnostním menšinám nabízí rozsáhlou paletu práv a příležitostí, což je zřetelné v mnoha oblastech života, od pojmenování ulic až po možnosti ve sféře vzdělávání, kde je zajištěna podpora pro výuku v mateřském jazyce.
Učebnice ukrajinštiny.
Kišiněv, rozcestník na hlavním náměstí.
Z vyprávění našich informátorů, mezi nimiž je i občanský aktivista a spoluzakladatel „Kongresu Ukrajinců Moldávie“, vyplývá, že zájem o ukrajinskou kulturu a identitu mezi moldavskými Ukrajinci v posledních desetiletích stoupá. Postupně vznikají organizace zaměřené na ochranu kultury a menšinových práv. Ukrajinská komunita je rozptýlena po celé Moldávii a vytváří těsně propojené komunity.
Ačkoliv ukrajinské školy zaznamenaly v minulosti pokles popularity, v posledních letech, zejména v důsledku přílivu Ukrajinců uprchlých před válkou, roste poptávka po ukrajinském jazykovém a kulturním vzdělávání.
Ukrajinská škola, Kišiněv.
Kišiněv se stává místem, kde ukrajinská řeč zní čím dál častěji, od literárních variant až po regionální nářečí, která se v městě prolínají s rumunštinou, a vytvářejí tak jedinečnou jazykovou mozaiku, obohacenou o prvky slovanských a románských jazyků.
Ukrajinský den, Kišiněv.
Filmový festival „One minute 2023“, Kišiněv.
Velkou zásluhu na uchování a předávání kultury mají také vzdělávací instituce – například Státní univerzita Aleku Russo v Balti. Zde je katedra ukrajinského jazyka a literatury, na níž působí Centrum ukrajinského jazyka a kultury.
Státní univerzita Aleku Russo v Balti (www.sd-vp.info).

Je patrné, že po desetiletích, kdy kulturní dědictví, historické kořeny a další specifika moldavských Ukrajinců zajímaly jen úzkou skupinu vědců a aktivistů, se tato témata postupně stále více dostávají do oblasti veřejného zájmu a dialogu.
Balti, učebna ukrajinského jazyka a společná fotografie s vedoucí katedry Dianou Ignatěnko. Sbírka esejí a výzkumných prací ukrajinských studentů z Balti.
