Lipovci v Rumunsku

Andrei Petrov

V průběhu historie začali být starověrci v Rumunsku nazýváni Lipovani (Lipovci). Jako etnická skupina slovanského původu jsou Lipované potomci ruských starověrců, to fakticky to znamená, že praktikují ruské pravoslaví ve formě platné před zavedením reforem, které v 17. století zavedli patriarcha Nikon a ruský car Alexej Romanov. Reformy byly zaměřeny na sjednocení liturgie ruské pravoslavné církve s řeckou. V 18. století byli ti, kteří nepřijali nový kánon, pronásledováni a jediné, co jim zbývalo, pokud si chtěli udržet své náboženské tradice, bylo uprchnout z evropské části carského Ruska do té asijské, nebo zvolit odchod do východní Evropy. Někteří se před perzekucí schovávali v tehdy opuštěném okolí delty Dunaje, kde založili své obce a snažili se zachovávat své zvyky a tradice. Tato odštěpená náboženská skupina byla pojmenována jako rozkolníci a byli považováni za kacíře (schizmatiky).

Po opuštění své rodné země se starověrci usadili v různých zemích (Polsku, Turecku, Prusku, Pobaltí, rumunském knížectví atd.). Původně Lipovci pochází z východních částí Ruska, Kubáně, a většinou jsou potomci Donských Kozáků. V Rumunsku se usídlili v ústí řeky Dunaj a rozšířili se po celé východní a severovýchodní části Rumunska, a to především v lesnatých venkovských oblastech.

Existují tři hlavní teorie vzniku pojmenování Lipovců. První pochází od názvu stromu lípa, která rostla v lesích, poblíž kterých se usadili, a z jejíhož dřeva také vyráběli předměty pro domácnost a ikony v byzantském stylu. Druhá je odvozena od výrazu Filipovci. Třetí vycházející ze slova lipověrci vychází z jejich „nepravé“ víry, nepravého pravoslavného vyznání.

Jiné vysvětlení nám nabízí jeden z Lipovců – filolog Feodor Kirile. Ten došel k závěru, že pojmenování jeho etnika je odvozeno od názvu vesnice Lipoveň, v níž se původně první starověrci na území dnešního Rumunska usadili. Oficiálně se v současné době jejich potomci nacházejí v 11 různých rumunských regionech a ve více než 30 vesnicích.

Ruští starověrci jsou přívrženci reformistického pravoslaví a dělí se na tři církve: popovskou, bezpopovskou a beglopopovskou. Hlavní rozdíly se ve srovnání se současným pravoslavím projevují v rituálech a symbolech. Lipovec se například křižuje dvěma prsty místo třech, kříž starověrců je osmicípý, ikony a fasády kostelů jsou malovány byzantským stylem, muži a ženy vstupují do různých vchodů a stojí v různých částech chrámu. Ženy nemohou chodit v období menstruace do chrámové lodi a modlí se na chodbě. Změny taky prodělala i bohoslužba a texty liturgie. Lipovci tak například mají mnohem delší bohoslužby než ty, které jsou běžné v současném pravoslaví, a jejich liturgie se dělí na 7 částí.

Pro Lipovce je typická výstavba kostelů ve tvaru prodlouženého kříže, který má tři vstupy. Hlavní (centrální) slouží pro vstup žen, a dva po stranách kostela pro muže. Některé chrámy jsou malované byzantským stylem jak uvnitř, tak i zvenčí. Na vrcholu střech, kopulí a vstupních bran je umístěn osmiboký pravoslavný kříž.

Na velké církevní svátky nebo na svátek svatého, na jehož počest je chrám pojmenován, se Lipovci scházejí na velké bohoslužbě, po které mají společnou večeři, označovanou večeria. Typickým jídlem jsou pro ně nejen ve svátky, ale i v běžném životě rybí výrobky, pečivo a zelenina z vlastních zahrádek.

Pro Lipovce bylo typickou obživou rybářství, výroba dřevěných lodí a malování (psaní) ikon. Bohužel většina z těchto řemesel mezi nimi pomalu zaniká a zůstává jen malý počet odborníků na tyto práce.

Podle samotných Lipovců je jejich vztah k Rumunům velmi dobrý. „Na území Dobrudži žije obrovské množství různých menšin a zároveň všichni žijí pokojně a nedochází k negativním vztahům,“ vypráví Malai Prascovia. Lipovci často organizují akce v rámci komunity, na které se sjíždějí ze všech vesnic. Mezi nejoblíbenější akce patří ty v tradičním stylu, mezi něž patří koncerty místních kapel v tradičních krojích a vystoupení tanečních skupin, nejrůznější sportovní akce a náboženská shromáždění. Spolu s interními akcemi jsou Lipovci také zastoupeni na regionálních a mezinárodních akcích, kde jsou vždy vítáni. Lipovci mají oficiální komunitní organizaci Ruské společenství Lipovců v Rumunsku – CRLR založenou v roce 1990. Vláda Rumunska značně investuje do rozvoje komunity a pomáhá s organizací jejího společenského života. Každoročně vláda poskytuje stovky tisíc eur na rekonstrukce kulturních center a lipovských chrámů.

V současnosti podle oficiálních údajů činí počet Lipovců přibližně 37 tisíc lidí, podle neoficiálních odhadů pak asi 100 tisíc lidí. Kraji s největším počtem ruských starověrců jsou Tulcea (16 350 osob), Konstanca / Constanța (5273), Jasy / Iași (3586), Brăila (2543) (zdroj: Národní statistický institut). Mezi rumunskými národnostními minoritami jsou Lipovci na 5. místě z hlediska jejich početního zastoupení v populaci Rumunska.

Lipovci mluví několika jazyky, hlavní je rumunština, následuje ruština a církevní staroslověnština. Protože v současné době se v rumunských školách nevyučuje v ruštině a zároveň komunity nemají vlastní školy, ovládá mládež ruštinu čím dál méně a v řadě případů vůbec ruský jazyk neovládá, což vede k zániku populace Lipovců. Díky rumunské vládě a oficiální komunitě ruských Lipovců ale skoro ve všech komunitních pobočkách zřízeny kurzy ruštiny a ve školách si mohou žáci jako vyučovaný cizí jazyk zvolit ruštinu. Ruský jazyk Lipovanů má hodně společného s dialektem jižních oblastí Ruska.

Zvláštností dialektu ruských starověrců je to, že nepoužívají střední rod, například mohou říkat ta okno nebo ten okno – střední rod je nahrazen mužským nebo ženským. Ve slovesech 3. osoby jednotného nebo množného číslu dochází také ke změkčení koncovky, jako tomu bylo v minulosti (ukázky: они ходють, они ездють, он едеть, она придёть / oni chodjut', oni jezdjut', on jedět', ona pridjot'). Jejich varianta ruštiny si také osvojila mnoho slov z jiných jazyků, jako například z ukrajinštiny, turečtiny, staroslovanštiny a samozřejmě i rumunštiny.

I když se velká část mládeže přestala učit rusky, přesto rozumí ruštině celkem dobře. Příkladem tohoto stavu je rodina Malaich, kde matka mluví na syna rusky a on jí odpovídá rumunsky. Mnoho lidí se stěhuje kvůli práci a vzdělání mimo tradiční regiony Lipovců, a to bez perspektivy návratu.