Češi v Belgii

Marie Břehovská, Diana Hvězdová, Roman Zoubek

Česká menšina se nachází v Belgii již od počátku minulého století. Nejvíce se koncentruje kolem hlavního města. Díky velkému množství žijících Čechů v Belgii zde vzniká mnoho spolků a koná se zde kulturních akcí, besed a shromáždění.

První setkání Čechů v Belgii proběhlo 26. 2. 1904. Na základě tohoto setkání byl založeno první uskupení Čechů, které neslo název Československý krajanský spolek Volnost. Byl založen jako spolek podpůrný, filantropický, jeho smyslem bylo vzájemně si pomáhat a udržovat češtinu. Nacházeli se v něm hlavně živnostníci, kteří tehdy žili v Bruselu, kožišníci, hospodští apod. Nebyli to jen Češi a Slováci, ale i obyvatelé tehdejší Zakarpatské Ukrajiny. Pro belgické úřady to byli Rakušané, takže po vypuknutí války s Rakouskem byli považováni za nepřátele. Po první světové válce jméno změnili název spolku na Beseda Volnost. V roce 2004 se z názvu vypustilo slovo Volnost a současným názvem se stala Beseda. Slováci si v roce 2001 založili vlastní spolek, který po několika letech zanikl, mnozí Slováci tedy stále navštěvují akce Besedy.

Nejvíce Čechů přibylo v roce 2004 a počet se stále zvyšuje. K navýšení došlo zejména díky vstupu České republiky do Evropské Unie. Občané ČR nejsou povinni se registrovat na ZÚ ČR ve státě, kde pobývají, proto je možné poskytnout pouze odhad. Odhad počtu občanů ČR žijících v Belgii se pohybuje kolem 7 000 – 8 000 osob. Češi zde mají velice dobré pracovní příležitosti a celkově podmínky pro život. Mnoho Čechů žijících v Belgii má i belgické občanství, což je možné od 1. 1. 2014. Dalším častým důvodem pro žití v Belgii je nalezení partnera. Z Belgičanů je pravděpodobně víc česko-vlámských manželství nebo vztahů než těch česko-valonských. Partneři se dnes snaží učit česky, aby lépe rozuměli českému partnerovi nebo partnerce, když mluví s dětmi česky, a aby se domluvili s jejich rodinou v Čechách. Již se snad nestává, jako dřív, že by partnerova rodina bránila, aby Čech nebo Češka mluvili s dětmi česky, jako tomu bývalo dřív. Stává se, že se česky učí nejen partner-cizinec, ale i jeho rodiče.

Češi se od samého počátku zajímali o politiku a dění v ČR. Ne vždy mohli do rodné země vycestovat, a to ať už z ekonomických nebo politických důvodů. Dnes už je situace jiná. Díky médiím a sociálním sítím mají snazší přístup k informacím o dění v České republice. Mnozí zde mají a sledují českou televizi, čtou zprávy na internetu. Každý Čech žijící v Belgii má možnost jít volit během českých voleb. Zastupitelský úřad vede zvláštní seznam voličů, který čítá 830 občanů ČR.

Od samého založení českého spolku věnovali krajané velkou pozornost vzdělání a českému jazyku, založili knihovnu a půjčovali si knihy, objednávali české noviny a časopisy, hráli loutková a činoherní divadelní představení. Ve 20. letech v Bruselu dobře fungovala česká škola.

Nyní se v Bruselu nachází česká škola. Jedná se o školu bez hranic, která zde působí od roku 2009. Je místem setkávání a udržování kontaktu s českou komunitou v Belgii. Učí české a bilingvní děti ve věku od 18 měsíců do 15 let. Výuka je doplňkové studium pro děti, které navštěvují belgické nebo mezinárodní kmenové školy. Nabízí kurzy češtiny všem dospělým cizincům mající zájem se naučit česky. Patří k nadnárodní síti Českých škol bez hranic se sídlem v Praze.

V Belgii jsou pro Čechy nejznámější dva české spolky, a to Beseda a Česká inspirace. Spolek Česká inspirace se zabývá kulturním životem krajanů, formálními akcemi, mezi které patří i představení českého ochotnického divadla v Bruselu „Jen tak“. Nejvýznamnějším pořadatelem českých akcí je České centrum v Bruselu. To zahájilo svoji činnost v roce 1997. Uspořádalo množství žánrově i tematicky různorodých kulturních a prezentačních akcí, někdy samostatně, jindy ve spolupráci s různými institucemi Bruselu a vlámské i valonské části Belgie. Uskutečnilo desítky výstav, koncertů, divadelních představení a filmových projekcí. V Belgii byl též založen skautský oddíl BRUSK (Bruselští skauti). Pořádají letní tábor a scházejí se každý pátek v klubovně.

Dodržování českých tradic je pro Čechy samozřejmostí. Dodržují hlavně Vánoce, mnozí v čas Vánoc jezdí za svoji českou rodinou, a to zejména rodiny s dětmi.



Na východě francouzsky mluvící Belgie se nachází německy mluvící oblast, kde dominanci francouzštiny nahrazuje němčina. Tato oblast je na hranici s Německem, v okolí města Sankt Vith. V běžném životě se zde používá němčina, dokonce se německy učí i ve škole. Německé jsou i veškeré ukazatele a celkově tato oblast působí jako součást Německa. Stačí odjet o několik kilometrů na západ a situace je diametrálně odlišná. Ve zbytku Valonského regionu Belgie se hovoří povětšinou francouzsky. Obyvatelé, kteří mluví francouzsky, nejsou ochotni používat jazyky jiné. Přestože ve východní části Belgie se mluví německy, můžeme zde pozorovat vliv francouzštiny. Nehovoří se zde typickou Hochdeutsch, ale často jí obyvatelé používají v psané formě. Jako příklad nám může sloužit věta „Je mi zima.“ Německy tuto větu přeložíme jako „Mir ist kalt,“ zatímco Němci, žíjící v Belgii, použijí výraz ovlivněný francouzštinou „Ich habe kalt,“ („Já mám zimu“) podle francouzské fráze „J´ai froid“ za použití slovesa mít namísto slovesa být.