Italové ve Slovinsku

Edita Brožová, Monika Jelínková, Michaela Kotrbatá

Slovinsko, jakožto etnicky velmi homogenní stát nacházející se ve střední Evropě, sousedí se Rakouskem, Maďarskem, Chorvatskem a Itálií. Oficiálními jazyky jsou zde slovinština, italština a maďarština. Podle posledního sčítání lidu z roku 2002 v něm žije zhruba 1 964 000 obyvatel, z čehož Slovinci představují 83,1 %, tedy 1 631 363 osob. I přes převažující homogenitu zde žije také několik menšin, mezi které se řadí například Srbové, Chorvati, Bosňáci / Muslimové, Maďaři, Albánci, Makedonci nebo právě Italové, kteří jsou zastoupeni z 0,1 %.

Převládajícím náboženstvím je ve Slovinsku křesťanství, přesněji římský katolicismus, ke kterému se hlásí 57,8 % populace. Velká část obyvatelstva je ateistická a 2 % představují pravoslavní a muslimové.

Italská menšina žijící na území Slovinska obývá především přímořské oblasti, kde se největší počet Italů vyskytuje právě v pobřežních městech, kterými jsou Koper, Izola nebo Piran.

Slovinská ústava nařizuje slovinským občanům žijícím na pobřeží umět se dorozumívat italským jazykem. Italština je tak povinná i pro zaměstnance veřejné správy, jako například pro úředníky, hasiče, doktory, policii a podobně. V této oblasti jsou také veškeré názvy ulic nebo například značek psány dvojjazyčně, tedy slovinsky i italsky.

Italové mají ve Slovinsku také své vlastní školy a školky, které se ovšem nacházejí pouze na pobřeží. Celá výuka probíhá v italštině, ale mají zde také povinný předmět, a to slovinštinu. To samé platí pro slovinské studenty žijící na pobřeží, kteří ve svých školách mají výuku italštiny. Přestože nemají obyvatelé přímořských měst problém dorozumět se italsky i slovinsky, v dnešní době ubývá podpora vzájemné komunikace mladší generací a celková snaha naučit se druhý jazyk, jak bylo řečeno jedním z respondentů.

Hlavní italskou komunitou na území Slovinska je Coastal Italian Self-Governing Community nacházející se ve městě Koper, která je vedena a financována státem. Tato komunita dále spravuje čtyři menší místní komunity, které jsou financovány z vlastních činností a zdrojů a nacházejí se ve městech Koper, Piraň, Izola a Ankaran. Hlavním zdrojem těchto komunit jsou pak různé sportovní, umělecké nebo kulturní akce.

Koper, neboli italsky Capodistria, je přístavní město nacházející se na pobřeží Jaderského moře. Žije zde přibližně 25 000 obyvatel, z čehož Italové představují zhruba 2 %.

Italský název města Capodistria pochází z roku 1278. V této době město spadalo pod Benátskou republiku a sloužilo tak jako brána jejích obyvatelů k Istrii pod názvem Caput Histriae – hlava Istrie. Z tohoto názvu se vyvinulo dnešní italské Capodistria.

V Koperu se nachází hlavní komunita Italů ve Slovinsku spolu s komunitou místní, která se snaží o dodržování vlastních tradic, kultury a o prosazování jazyka.

Majoritní obyvatelstvo má s italskou minoritou v Koperu velice dobré vzájemné vztahy a respondenti uvedli za problém pouze jazyk, který se novým generacím slovinské majority stále odcizuje. Podle respondentů se majoritní obyvatelstvo neúčastní místních italských akcí, ve kterých se ovšem zapojuje do příprav.

Jednou z věcí, která nejvíce spojuje minoritu s majoritou, je společná historie. Hranice mezi těmito státy se v průběhu let měnily až do roku 1991, kdy došlo k vyhlášení nezávislosti Slovinska. Z velké části se společná historie projevuje především v kultuře. Vlivem italské kultury vznikaly zvláště na pobřeží Slovinska, kde se nachází italská menšina, stavby po vzoru italské architektury. V období Benátské republiky v 15. století byla postavena katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Stolnica Marija vnebovzetja) na náměstí Titov Trg v historické části Koperu.

Druhé město Piran, italsky Pirano, je považováno za „nejitalštější“ město ve Slovinsku. Podle sčítání z roku 2018 zde žije 3 804 obyvatel, z čehož údajně podle oficiálních statistik udává italskou příslušnost až 2 000 občanů, což je více jak 50 %.

Jako přímořské město sloužilo v minulosti jako významný přístav a centrum obchodu. V místech dnešního oválného Tartiniho náměstí, které je dnes považováno za hlavní centrum a střed města, se vyskytovalo hlavní kotviště pro lodi, které do tohoto města zavítaly.

Ve městě Piran byl ve 12. století postaven kostel svatého Jiří (Župnijska cerkva sv. Jurija), vedle kterého stojí zvonice svatého Jiří a baptisterium sv. Jana Křtitele.

V podobném duchu se italská kultura odráží v historických centrech měst Koperu a Pirani.

Zajímavou stavbou v Pirani na Tartiniho náměstí je nejstarší budova zvaná Benátčanka, která je nejlepším příkladem benátské gotické architektury v tomto městě. Budova byla postavena v polovině 15. století a dodnes se s ní pojí legenda o velké lásce, ve které na se bohatý benátský obchodník zamiloval do dívky z Pirani a jako důkaz lásky ji věnoval tuto budovu.

Na počest Benátské republiky se můžeme na mnoha místech setkat s jejím symbolem, což je okřídlený lev, který drží pod tlapou knihu. Otevřená kniha znamená mír, naopak zavřená znamená válku. Tuto plastiku lze vidět uvnitř městské radnice a Tartiniho náměstí v Pirani nebo v jedné z historických uliček v Koperu na jedné z budov. Tento symbol okřídleného lva se objevuje i na mnoha dalších místech jako památka právě na období Benátské republiky.

Další zajímavostí je, že městské jádro Piranu bylo opevněno hradbami spolu s osmi obrannými věžemi. Každá z věží byla postavena v jiném období, ale všechny brány právě u těchto věží představovaly jediný přístup do města. Tyto hradby i v dnešní době obklopují Piran a jsou chráněnou památkou kulturního dědictví.

Obě navštívená města, tedy jak Koper, tak i Piran, se nacházejí na pobřeží, kde se ve Slovinsku nachází zkoumaná italská minorita. Z obou měst je cítit silný italský duch, a to jak v architektuře, tak i v jazyce, jelikož je zde slyšet právě italština. Protože se obě města nacházejí také v blízkosti Itálie a jsou spojovány s její historií, dá se říci, že na tomto území Slovinska italská menšina dominuje a dostává se do popředí před slovinskou majoritní populací. To je zapříčiněno podporou italské minority ze strany státu ve slovinské ústavě, kde je italština uzákoněna a majorita v těchto místech musí být schopna komunikovat italsky.

Přestože v celém Slovinsku žije z celkového počtu obyvatelstva pouze 0,1 % zástupců italské menšiny, může zejména v přímořských oblastech (i díky zákonům) dodržovat své kulturní tradice, používat jazyk. Svou etnickou identitu se zde snaží silně projevovat a podporovat.