Burkiňané ve Francii

Eliška Haumerová

Burkiňané ve Francii jsou národnostní menšinou, jejíž přesný počet neznáme. Dle EUROSTATu mezi Burkiňany každoročně stoupá počet udělených francouzských občanství. Oficiální zastoupení Burkiny Faso, tzn. velvyslanectví ani konzulát, své krajany nesčítají. Navíc ne všichni Burkiňané ve Francii se účastní spolkového života, stejně jako se ne všichni k menšině hlásí.

Stručná historie

První Burkiňané se přistěhovali do Francie nuceně či dobrovolně na vojenský výcvik. Během světových válek, ale i po nich, bojovali za Francii a byli nazýváni „senegalští střelci“. Proč vlastně senegalští? Protože první základna byla v Senegalu. Od dob kolonizace Burkiňané pracovali v sousedních zemích na kávových a kakaových plantážích. Teprve po získání nezávislosti Burkiny Faso v roce 1960 započala druhá vlna migrace do Francie, neboť kolonizátoři si brali s sebou i svůj domácí personál, ovšem na základě jeho dobrovolného rozhodnutí. Do roku 1983 byl mezi Francií a Burkinou Faso zajištěn bezvízový styk.

Současná situace a motivace k migraci

V Evropě v dnešní době žije nejvíce Burkiňanů v Itálii, kde je nejpočetnější etnikum Bissů – první přišli za pěstováním rajčat a postupně přivedli své rodiny, celou vesnici až celý svůj region.
V roce 2009 odešlo podle oficiálních statistik do Francie 3 505 Burkiňanů (do Itálie to bylo 13 051 osob, ale vůbec největší migrační proud Burkiňanů směřuje do sousedních afrických zemí: Pobřeží slonoviny / Côte d'Ivoire – 1 455 427 osob; Ghana 92 876; Mali 23 145).
Dotazovaní se shodli, že v současné době přibývá počet příchozích i těch, kteří zvolí nebezpečnou cestu přes země severní Afriky a Středozemní moře.
Nejčastější motivací k migraci do Francie je podle výzkumu vzdělání. Burkiňané totiž mohou získat stipendia od vlády Burkiny Faso nebo od spolupracujících univerzit. Tomu odpovídá i statistika počtu studentů – ze zahraničních zemí je Francie na prvním místě v počtu burkiňanských vysokoškolských studentů (Francie 1 247, USA 614, Saúdská Arábie 106, Niger 106, Itálie 71).
Další motivací je práce, jak řekl poradce pro kulturu pana velvyslance: Burkiňané nejsou velcí cestovatelé, když cestují, je to zpravidla kvůli práci. Dalším a posledním důvodem jsou smíšená manželství mezi Francouzi a Burkiňany. Tato imigrace je silnější ze strany Burkiňanů přicházejících do Francie.

Etnika

V Burkině Faso žije 63 etnik, každé z nich má svůj vlastní jazyk, kulturu, tradice, zvyky i masky, které používají k různým rituálům. Pokud jsou Burkiňané ve své zemi, kladou důraz na svůj etnický původ a jakmile jsou pryč z domoviny, příslušnost k etnické skupině ztrácí na důležitosti. Existují však asociace Burkiňanů ve Francii podle místa, kde Burkiňané žili ve své rodné zemi, a tím nepřímo dochází k rozdělování asociací dle etnik.

Jazyky

Úředním jazykem Burkiny Faso je francouzština, ale hovoří se zde více jak 81 jazyky. Dotazovaný, který je zástupcem starší generace, mi sdělil, že byl onehdy pozván do školy svých dětí, kde se dozvěděl, že nemá učit děti jiný jazyk než francouzštinu. Mladá generace dotazovaných mluví nebo plánuje mluvit na své děti svým mateřským jazykem.

Náboženství

V Burkině Faso je nejvíce zastoupen islám, poté křesťanství a následuje tradiční náboženství / animismus. Každý z dotazovaných, až na dva zástupce starší generace, omezili navštěvování kostela či mešity. Křesťané mi sdělili, že bohoslužby ve Francii jsou nudné. Alespoň jednou ročně je pořádaná ve Francii bohoslužba v burkiňanském stylu. Každoročně na ni přilétá kněz z Burkiny. Ceremonie nezůstává jen u bohoslužby, ale pokračuje posezením u burkiňanského jídla a pití, které trvá až do noci.
V Burkině si před bohoslužbou nesmíte dát nic do úst – jídlo, ani žádné pití kromě čisté vody.

Animismus

Tato víra spočívá ve víře v předky a v jejich uctívání. Není obvyklé se na ně obracet, neboť je Burkiňané nechtějí rušit v jejich odpočinku. Duše předků jsou vzývány v rámci ceremonií a rituálů určeným prostředníkem (většinou náčelníkem vesnice – nejstarší muž).

Kuchyně

Většina dotazovaných ráda a často konzumuje burkiňanské pokrmy. V Paříži je africká čtvrť v osmnáctém okrsku Château Rouge, kde je k sehnání vše z Burkiny Faso. Během výzkumu jsem ochutnala pár tradičních pokrmů. V Burkině jedí hodně omáčky s to (kukuřičná mouka smíchaná s vodou). Omáčku jsem jedla i z arašídového másla s kuřecím masem.

Postavení ženy v rodině

Ve Francii Burkiňané nedodržují tradiční postavení ženy, neboť se to při plném pracovním úvazku nedá zvládnout. Takže si většinou domácí povinnosti rozdělují. Dotazovaní také sdělují, že se tradiční postavení žen mění i v samotné Burkině Faso.

Navazování a udržování vztahů

Dotazovaní vidí veliký rozdíl mezi chováním Francouzů a Burkiňanů. Přijde jim, že Burkiňané jsou přátelštější, neustále se s někým zdraví… Ale ve Francii toto podle nich neexistuje.

Úcta k člověku

Zástupce starší generace říká, že ve Francii je velmi nízká úcta k člověku. Tím myslí nejen v hromadné dopravě, ale i při vyhazování nedojezeného jídla, když jsou ve společnosti lidé, kteří nemají co jíst. Lidé ví, že někteří bezdomovci budou hledat jídlo i v odpadcích a nechají mu ho tam, místo toho, aby jim to dali normálně jako člověku s lidskou důstojností.

Občanství

Převážná většina dotazovaných se cítí být Burkiňanem. Burkiňané si ponechávají burkiňanské občanství a přibírají francouzské. Motivace k požádání o francouzské občanství jsou vesměs pragmatické. Znamená to méně administrativy, a také výhody, když se podílejí i jako Burkiňané na francouzské ekonomice.

Práce

Burkiňané mohou mít potíž nalézt práci, protože musí zažádat o změnu statusu ze studenta na pracujícího a to je velmi náročný a zdlouhavý proces pro žadatele i jeho nastávajícího zaměstnavatele.

Zajímavosti

Burkiňané s francouzským občanstvím jezdí do své země na francouzský cestovní pas, ač mají dvojí občanství. Důvodem je, že jako francouzští turisté mohou čerpat výhody pojištění, které odvádí v rámci své ekonomické aktivity ve Francii. Kdyby Burkiňané jezdili na svůj burkiňanský pas, museli by si vše hradit.