Bretonci

ODKAZ: Studium v Bretani (Lucie Javůrková)

Keltojazyční Bretonci se nacházejí na severozápadě Francie, přesněji na Bretonském poloostrově. Tento poloostrov se dělí na Horní Bretaň (severovýchod), pro kterou je typický jazyk Gallo (románský jazyk) podobný spíše francouzštině, a Dolní Bretaň (jihozápad), kde se vyskytuje jazyk bretonský (keltský jazyk), tato část Bretaně se bretonsky nazývá Breizh.

V 5. – 7. století proběhla keltská expanze z britských ostrovů do Bretaně, odtud nese název Bretaň, anglicky Brittany, tedy Malá Británie. Přes tuto skutečnost nelze říci, že veškeří Bretonci jsou Keltové, jedná se o obyvatelstvo s odlišnou kulturou od Francie, které se odkazuje na původní keltské obyvatelstvo. Charakteristika Bretonce nespočívá pouze na historickém nebo lokálním základě. Pro každého Bretonce je hlavním znakem něco jiného. U někoho je to právě keltský jazyk, který se po francouzském utlačování znovu začíná vyučovat. Pro jiného je nejdůležitější bretonský elán doprovázený bretonskou hudbou a tradičním tancem. Pro Bretonce je velmi důležitý kroj, který se liší městem od města. Z toho vyplývá, že pro každého Bretonce znamená „bretonství“ něco jiného, přesto se všichni shodnou, že Bretonec je opakem Francouze.

Bretonský jazyk se pomalu dostává do podvědomí Bretonců. Pro jeho rozvoj jsou zakládány takzvané Skol Diwan. Skol Diwan je souhrnný název pro speciální školy, které byly vytvořeny zejména proto, aby znovu obnovily popularitu bretonského jazyka. V těchto školách je vyučování vedeno jak ve francouzském, tak v bretonském jazyce. V Bretani je momentálně celkem 45 Skol Diwan. Skol Diwan ve městě Vannes byla postavena přibližně před 20 lety a současně ji navštěvuje 88 dětí a vyučují zde 4 učitelé. Výstavba školy byla v minulosti sponzorována samotným městem a byla tak všem dětem do 11 let umožněna zcela bezplatná školní docházka. Oproti tomu v ostatních částech Bretaně jsou Skoly Diwan často školami soukromými – tam se tedy musí za docházku platit. Výuka probíhá u dětí nejprve jenom v bretonštině. Bretonština je snazší – zní stejně, jako se píše, proto se učí jako první. Předměty ve francouzštině jsou postupně přidávány až v dalších letech. Můžeme říct, že se skol Diwan stávají čím dál více populárními. Pro Bretaň jsou zásadní i bretonské legendy, které jsou ovlivněny překrásnou a magickou krajinou. Nejdůležitější z nich jsou legenda o zatopení města a legenda o Nominoem, který sjednotil Bretaň. Některé legendy jsou velmi podobné legendám na britských ostrovech, například král Artuš, Merlin nebo Tristan a Isolda.

Návrat do země Keltů

V letošním roce se naše výzkumná výprava vydala opět do Bretaně. Pro tento rok jsme ale zvolili poněkud jiný přístup než loni. Místo výzkumu na jednom místě jsme se zaměřili na cestování po Bretani, které vedlo nejen k hlubšímu poznání kultury tohoto regionu Francie, ale také k lepšímu poznání místních obyvatel.

Během našeho putování jsme viděli mnoho věcí, od festivalů až po historická místa, která sice nemají s Bretonci co dočinění, ale i přesto jsou na ně místní hrdí.

Naše cesta započala v městě Saint Malo, toto malebné městečko skýtá krásné budovy, o jaké v Bretani není nouze, ale jednou z hlavních atrakcí je nedaleko ležící Mont Saint Michel.

Mont St. Michel je městečko vystavěné na skalním ostrůvku. Hlavním lákadlem pro turisty je fakt, že během přílivu není městečko přístupné suchou nohou. Voda oddělí městečko od pevniny a zaplaví silnici, které k němu vede. Během odlivu je městečko přístupné i pro pěší turisty. Dominantou městečka je benediktínský klášter.

Zajímavou ukázkou již zmíněného dědictví, které Bretonci střeží, ale není jim vlastní, jsou menhiry u městečka Carnac. Na tomto místě se nachází přes 3000 menhirů různých velikostí. Dle názoru archeologů se jedná o prastaré pohřebiště, které dobou svého vzniku předchází keltské obyvatelstvo.

Jednoznačně nejzajímavější ukázkou bretonské kultury se stal festival tance a hudby, který se konal ve Vannes. Na tomto festivalu bylo k vidění několik bagádu z celé Bretaně, kdy každý doprovázel průvod dobových krojů. Tento průvod prošel historickým centrem města a u přístavu se konala ukázka tanců, které předváděli právě dospělí, ale i děti, kteří byli oblečeni v krojích.

Z festivalu ve Vannes vedla naše cesta na další festival. Tentokrát to byl festival keltské hudby ve městě Lorient. Tento festival, byt mnohem větší, trval dva týdny a naše návštěva na jeho konci nepřinesla mnoho informací o bretonské kultuře. Nicméně stále se jednalo o příjemnou ukázku kulturní kooperace mezi mnoha keltskými kulturami v Evropě.

Mezi dalšími místy, která jsme navštívili, bylo malé městečko Quimperle a velké město proslavené bretonskou keramikou: Quimper. V Quimperu se nachází překrásné zahrady zbudované v centru města, kde dříve stávaly hradby. Velmi zajímavé je především muzeum, které se zde nachází. V tomto muzeu si člověk mohl prohlédnout archeologické artefakty a seznámit se s historií celé Bretaně.

Brest, jako konečná zastávka naší cesty, přinesl návštěvu muzea námořnictví v Bretani a moderní architekturu, která jinde v Bretani není tak obvyklá.