Němci v Jižních Tyrolích

Jižní Tyrolsko se nachází v nejsevernější části Itálie, a spolu s provincií Tridentsko patří do autonomní oblasti Tridentsko-Horní Adiže (případně Tridentsko-Jižní Tyrolsko, italsky Trentino-Alto Adige). Jeho průsmyky tvoří impozantní bránu do bohaté severní Itálie, a jeho nádherné hory a křišťálově čistá jezera jsou každoročně obdivovány nespočetným množstvím turistů.

Přestože jsou místní úspěšní snad ve všech odvětvích ekonomiky, její nedílnou součást tvoří turismus. V zimě si turisté jezdí zalyžovat na nekonečných bílých alpských sjezdovkách. V létě jezdí spíše za horskou turistikou a za místními památkami. Země je plná infocenter, informačních tabulí, dobře značených stezek, kvalitních hotelů a malebných privátů. Tato pečlivě vybudovaná síť plně uspokojí všechny typy turistů, ať už se přijeli kochat krajinou, nebo objevovat místní bohatou historii. Ve zdejších obchodech si pak můžete koupit místní víno, nebo třeba tradiční vyřezávané věci. Po celém Tyrolsku pak můžete narazit na veliké tesané sochy, které vypovídají o vztahu místních k práci se dřevem.

Již od pravěku byla místní údolí osídlena lidmi, z nichž jistě nejznámějším je „Őtzi“. Za dob Římské říše sloužilo toto území jako štít proti barbarským vpádům, později bylo území pod správou Habsburků jako součást celého Tyrolska, spadajícího pod Rakousko-Uhersko. Po první světové válce bylo území předáno pod správu Itálii. V období 2. světové války pak docházelo k italizaci, a častým potyčkám místních Italů a Němců. Po druhé světové válce nebylo Jižnímu Tyrolsku dovoleno se osamostatnit, místo toho byla mezi Rakouskem a Itálií vedena jednání o jeho budoucnosti. Jižní Tyrolsko se nakonec stalo součástí Itálie, ale je mu garantován druhý stupeň autonomie.

Autonomie v praxi znamená svobodné rozhodování v otázkách hospodářství, vzdělání, sociální péče, kultury, infrastruktury, životního prostředí nebo bydlení. Itálie jako stát si ponechala moc v otázkách obrany, imigrace, policie, vyššího práva a státního financování.

V Jižním Tyrolsku se běžně mluví dvěma jazyky, německy a italsky. Na převážné většině území, zvláště na venkově, se bez problémů domluvíte německy. Ve větších městech a turistických centrech spíše italsky. Zvláštností v údolí Val Gardeny a jeho okolí jsou ladinsky mluvící obyvatelé. Ladinové jsou potomci původních obyvatel Alp, kteří na území žili již v době kamenné.

Právě podle jazyka se v Itálii určuje i etnicita: Němci (70%), Italové (25%) a Ladinové (5%). Spolu s autonomií byla zajištěna práva všem menšinám.

Němci jsou tedy majoritou v Jižním Tyrolsku, ale minoritou v Itálii jako celku. Německá skupina používá němčinu ve formě jiho-tyrolštiny. Dialekt jiho-bavorštiny, který spadá pod vysokou němčinu. Mluví se s ním běžně a je to jeden ze znaků německy mluvícího etnika, které se z podle respondentů cítí nezávislé na Rakousku, či Tyrolsku. Nesla by spíše označení jiho-tyrolská. Podobně jako dialekt němčiny. Mluví se s ním i v oficiálním kontextu či mezi mladou generací. Němčina se na území Tyrolska dostala při stěhování národů s usazenými alemánskými a bavorskými kmeny.

Občané provincie Jižní Tyrolsko mají právo na výuku, styk s veřejnou správou či zastoupení u soudu ve svém mateřském jazyce. Takto je to v mateřských školách. Na základních se přidává druhý jazyk. Na středních školách se vyučuje již jen v němčině či italštině a ladinština pouze skrze volitelné předměty. Vysoké školy sledují stejný postup. Výsledkem by měla být pro Němce znalost němčiny, italštiny či ladinštiny a jednoho cizího jazyka (převážně angličtiny).

Pro Alpy je také typická scenérie kostela na těžko dostupném místě. Jižní Tyrolsko je jimi, kapličkami nebo jen obyčejnými křížky poseté. Běžně můžeme najít v jednom malém městečku více kostelů různých církví. Výrazně převažuje katolické vyznání nad protestantským. Náboženství v regionu hraje stále významnou roli, což můžeme vidět v udržování důrazu na rodinu nebo slavení různých církevních svátků jako například svatojánské slavnosti, slavnost Ježíšova Srdce a Slavnost Těla a Krve Páně.

Jižní Tyrolsko je vskutku krásná oblast. Jeden den se můžete procházet městem, sednout si na náměstí s kostelíkem a při obědu s vínem nasávat historickou atmosféru. Druhý den vyšplháte podél dravé bystřiny a přes sníh na vrchol hory, kde se s otevřeným pivem neubráníte úžasu nad výhledem.

Ondřej Křížek