Turci v Řecku

Historie turecko-řeckých vztahů je ovlivněna zejména bojem o teritorium, dobytím Konstantinopole a následnou Osmanskou říší. Nezávislost ortodoxní církve vytvořila pro Řeky prostor pro uchovávání jazyka a kultury, přesto byli ale Řekové pod vlivem turecké nadvlády, která ovlivnila vývoj jazyka, řeckou společnost a způsob života.

Vzhledem k tomu, že tyto národy spolu žijí vedle sebe po staletí, dochází k mnoha bojům o teritorium a moc. Tento fakt ovlivňuje také odlišné náboženství. Výše zmíněné vlivy jsou patrné i v současném Řecku.

Cílem výzkumu bylo zjistit současný stav turecké menšiny v Řecku, v oblasti Střední Makedonie a Thrákie. Konkrétně se jednalo o region Xanthi a Soluň.

Terénní výzkum probíhal ve druhém největším řeckém městě Soluni, kde byla navštívena historická a sociálně významná místa turecké menšiny. V sídle turecké ambasády, Atatürkově rodném domě, bylo provedeno zúčastněné pozorování a polostandardizované rozhovory. Muzeum je navštěvováno zejména Turky. Řeckých návštěvníků je menšina – přestože veškeré památky v Soluni jsou dobře značeny, toto museum zůstává bez povšimnutí. Terénní výzkum pokračoval v Xanthi a okolí. Nejprve probíhala pozorování ve staré turecké čtvrti, minoritních školách, místní mešitě a tradiční turecké restauraci. Ve všech výše zmíněných místech byly uskutečňovány polostandardizované rozhovory.

Dotazovaní se shodují, že se cítí být Turci, ale jejich vlastí je Řecko. Stejně tak považují za svůj rodný jazyk turečtinu, ale řečtinu považují za nepostradatelnou pro život. Děti turecké menšiny navštěvují místní minoritní školy a v mnoha případech dojíždí i z okolních vesnic. Vysokou školu odjíždějí studovat do Turecka, protože její studium v tureckém jazyce není možné. Vzhledem k obtížnosti a odbornosti řečtiny na vysokých školách upřednostňují stadium v Turecku či jiné evropské zemi. V lokalitě, kde je nejvyšší koncentrace minoritního obyvatelstva, se s diskriminačním chováním ze strany řeckého obyvatelstva nesetkávají díky jejich dlouhodobému soužití. Ale jakmile opustí tento region, narážejí na každodenní problémy spojené s jejich vírou a národností.

Na základě těchto rozhovorů byl získán kontakt na prezidenta asociace turecké minority v Řecku. Diskuze s odborníkem prohloubila povědomí o aktuálním dění a současných problémech turecké minority v Řecku. Prezident zmínil čtyři největší aktuální problémy:

1. Zákaz označování se jako turecká minorita

2. Problémy ve vzdělávacím systému turecké menšiny

3. Právní omezování ve sféře obchodu

4. Nutnost zachovávání role Muftího a zasahování řecké vlády do chodu komunity

Kristina Bredárová, Alena Höfrová, Vendula Kadlecová