Keltský původ Galicijců ve Španělsku?

Galicie, jeden ze 17 španělských regionů, se nachází na severozápadním cípu Pyrenejského poloostrova. Podle sčítání lidu z roku 2010 žije v Galicii necelých 2 800 000 obyvatel. Pokud byste čekali typicky španělský kraj s vyprahlými rovinami a plážemi plných turistů, budete na omylu. Velmi členité pobřeží s mnoha zálivy, které bičuje silný vítr, a permanentně zelené kopce s kamennými vesničkami připomínají spíše Irsko nebo sever Skotska. I kulturně má Galicie ke svým severským sousedům blízko. Tango a kastaněty zde nahradily dudy, o corridu zde prakticky nezavadíte a síla keltského dědictví je patrná na každém kroku.

Keltové nejspíše začali do Španělska přicházet mezi lety 800 až 500 př. n. l., když pravděpodobně hledali ložiska soli v údolí řeky Ebra. Existuje však mnoho legend a hypotéz o tom, kdy Keltové do Galicie přišli a co s nimi bylo dál. Jedna z hypotéz uvádí, že z Galicie probíhala keltská migrace dále na sever do Irska, které postupně obsadili a kde se usadili na dlouhá staletí. Po první vlně migrace přišla další, pravděpodobně okolo 5. století n. l., kdy nové kmeny barbarů přicházejících do Anglie, vytlačily keltské obyvatelstvo, které před pohanskými hordami prchalo zpět do kontinentální Evropy.

Jeden z proudů přistěhovalců mířil do Bretaně, významné množství Keltů jižní Británie ale odplulo zpět na severní pobřeží Španělska, zejména do kraje Asturias. Osady se množily a jejich obyvatelé dali jméno nové zemi – Galicia.

Kristýna Kociánová a Ondřej Sova