Gagauzové v Řecku

Přesný počet Gagauzů v Řecku není znám, neexistují žádné statistiky. Jazyk gaguzština (turkický dialekt), která je hlavním odlišovacím prvkem od samotných Řeků je dnes používaná už jen sporadicky v písních, pověstích a při návštěvě Gagauzů v jiných státech Evropy. Mladí lidé nejsou schopni jazyk aktivně používat, učí se ho již jen v písničkách, které se předávají z generace na generaci nebo ve folklórních spolcích. Tradice a zvyky mají Gagauzové s Řeky shodné. Gagauzové v Řecku i jinde po celém světě jsou označovány za etnickou menšinou, oni se však cítí být menšinou pouze jazykovou.

Gagauzové v řeckém městečku Nová Orestiada, kde byl výzkum prováděn, se objevili v roce 1923 po uzavření mírové Lausannské smlouvy mezi Řeckem a Tureckem. Na základě této smlouvy byly vymezeny hranice moderního Tureckého státu a rozdělení obyvatel dle příslušné víry. Muslimská populace byla nucena opustit řeckou pevninu a naopak Gagauzové jako ortodoxní křesťané byli přinuceni opustit turecké území. Řečtí utečenci se usídlili na území nedaleko řeky Evros, která byla novou hranicí mezi Řeckem a Tureckem, zde založili nové město, které pojmenovali Nová Orestiada, jako znak nového začátku. Městečko nyní čítá kolem 25 000 obyvatel a převážná většina obyvatel jsou Gagauzové, kteří se dnes cítí být na prvním místě Řekové a až pak Gagauzové.

Klára Neužilová a Gabriela Reifová