Němci žijí na rumunském území již déle než 800 let. Jen díky jejich přičinění se mohla země, jež byla v době jejich příchodu velmi zdevastovaná, opět začlenit do kulturního života Evropy. Kvůli četným historickým konfliktům a událostem jich však již většina zemi postupně, mnohdy nuceně, opustila. I navzdory nelehké minulosti však někteří zůstali. 60.000 Němců, kteří zde dnes žijí, netvoří ani půl procenta z celkového počtu obyvatel. Ačkoli to na první pohled vypadá jako bezvýznamné číslo, Němci jsou v Rumunsku pátým největším etnikem a dodnes můžeme pozorovat výrazné stopy, které zanechal dlouhý pobyt této menšiny na území Rumunska.
Německá minorita na území Rumunské republiky se nachází především ve dvou oblastech a to v Sedmihradsku a v Banátu. Sedmihradsko je zde chápáno jako „historické Sedmihradsko“, protože v současnosti se tímto názvem označuje celá západní část Rumunska (tj. včetně Banátu). Zde mluvíme o tzv. sedmihradských Sasech, kteří na pozvání uherského krále, na přelomu dvanáctého a třináctého století, začali kolonizovat tehdejší nerozvinuté území maďarského království. Dále se Němci nachází v oblasti Banátu na západní části země – tzv. banátšní Švábové sem přišli až později v osmnáctém století. Taktéž na pozvání panovníka, aby ekonomicky pozvedli region, což se jim také daří. Po druhé světové válce však nastává velký německý exodus a také mnoho z nich je za trest posláno na nucené práce na Sibiř. Další vlna emigrace přichází po pádu diktátora Ceausesca a otevření hranic.
Dnes se německá menšina, i přes nízký počet, stále snaží udržovat svou kulturu. V centru německé kultury, Temešváru, působí „Německé kulturní forum“, německé divadlo či různé folklorní spolky. Dále zde vychází pravidelně dvě německá periodika a to „Deutsches Zeitung“ a „Banater Post“. Němci zde také mají své radiové a televizní vysílání. V Sedmihradsku mají také svou nezanedbatelnou roli německá centra ve městech Sibiu, Cluji a v Brašově. Němčina se stala v obou regionech prvním cizím jazykem vyučovaným na tamějších školách.
Z množství kulturních akcí a rozsáhlé spolkové činnosti lze vyvodit snahu Němců udržet si svou identitu i nadále. Nicméně většina členů minority je již v pokročilém věku a mladí odjíždí spíše do německy mluvících zemí za prací, než aby zůstávali v Rumunsku a udržovali německou kulturu.