Ukrajinci v Rumunsku

Ukrajinské etnikum v Rumunsku tvoří tři rozdílné, teritoriálně oddělené skupiny. Nejpočetnější z nich žije na severu země v Maramureši a Suceavě a v rámci ní se vyděluje skupina Huculů. Jedná se o přesah autochtonního obyvatelstva karpatské části Ukrajiny. V důsledku historických změn hranic tak žijí na území dnešního Rumunska Ukrajinci a na ukrajinské straně hranice žije zase menšina Rumunů.

Druhou nejpočetnější skupinou tvoří Ukrajinci v Banátu – pro tuto populaci bývá užíváno i názvu Rusíni. Mezi ukrajinské obce v Banátu je možné zařadit Copăcele, Zorile, Sălbăgelu Nou a Cornuțel (okres Caraș-Severin) a Soca, Pogănești, Știuca, Dragomirești (okres Timiș).

Poslední (a nejmenší) osobitou ukrajinskou skupinu tvoří drobné skupiny v dunajské deltě v Tulcea (v Tulče). Na rozdíl od Rusů, kteří také žijí v této oblasti, se jedná o potomky kozáků ze Záporoží, kteří se sem přistěhovali na konci 18. století.

Počet rumunských Ukrajinců je možné označit, přes určitý pokles, za relativně stabilní.

Do roku 1948 patřila většina Ukrajinců v Rumunsku do řeckokatolické církve (31 řeckokatolických farností s 41 kostely a 40 000 věřících). Po jejím zrušení přešli (přes počáteční odpor, kdy bylo mnoho kněží i věřících odsouzeno k mnohaletému vězení) její představitelé i s věřícími do rumunské pravoslavné církve. V rámci rumunského pravoslavného patriarchátu ovšem ukrajinští věřící disponovali vlastním vikariátem.

Během komunistického režimu byly v roce 1963 zrušeny ukrajinské školy, a tak ukrajinské kostely zůstaly jedinými veřejnými institucemi, ve kterých se používala ukrajinština.

Řeckokatolický ukrajinský vikariát v Rumunsku byl obnoven až v roce 1996.

Dnes už ovšem řeckokatolíci tvoří mezi Ukrajinci v Rumunsku menšinu (zhruba 14 000 osob), ostatní (přibližně 37 000 osob) patří do rumunské pravoslavné církve (Pravoslavný ukrajinský vikariát).

Ukrajinci v Rumunsku si uchovali i původní (pravoslavné) slavení Vánoc. I když je většina Ukrajinců pravoslavných a pravoslavní jsou i Rumuni, církevní kalendář se odlišuje. Rumunská pravoslavná církev se řídí gregoriánským kalendářem a Vánoce tak slaví 24. a 25. prosince (což je u pravoslavných křesťanů spíše neobvyklé). Pravoslavní Ukrajinci se naproti tomu řídí juliánským kalendářem a Vánoce slaví až v lednu. Oficiální liturgický kalendář řeckokatolíků v Rumunsku je pak téměř shodný s liturgickým kalendářem římských katolíků.

Kostel zůstává v některých vesnicích důležitým prostředkem uchování ukrajinského jazyka. Ne všichni duchovní ukrajinského vikariátu v Rumunsku ovšem vedou bohoslužby v ukrajinštině, ale i zde se začíná objevovat stále více rumunština. Přesto i tito kněží mohou mít velice silné povědomí příslušnosti k ukrajinskému etniku a snaží se ve svých farnostech křísit původní ukrajinské zvyky, jakými jsou například Betlémské divadelní hry nebo velikonoční zdobení kraslic – pysanek.

Přestože Ukrajinci v Rumunsku tvoří souvislé osídlení a ve 27 obcí tvoří absolutní většinu, ne všichni vidí vlastní budoucnost a zachování ukrajinských specifik v růžových barvách. Vše záleží na nastupující generaci – a tady může být právě kámen úrazu. Zatímco příslušníci starší a střední generace mezi sebou zcela běžně mluví ukrajinsky, u dětí už to rozhodně není tak samozřejmé. Dokonce i v některých vesnicích, kde se k ukrajinské národnosti hlásí přes 90 % obyvatel a jsou zde i ukrajinské školy, děti mezi sebou mluví mnohem více a častěji rumunsky než ukrajinsky.

Hlavním atributem ukrajinské národnosti tak přestává být specifický jazyk – ukrajinština s částečnou odlišností a některými starobylými výrazy ve srovnání se spisovnou ukrajinštinou na Ukrajině. Důležitějším prvkem začíná být historické povědomí – mnoho Ukrajinců se jednoznačně považuje za Ukrajince, i když ukrajinštinu nepoužívají, ale jsou si velice dobře vědomi svého odlišného původu.

Dělení na další skupiny (Rusíni, Huculové) má už také velmi malý význam – přestože se některé vesnice doposud označují jako rusínské, většina obyvatel se považuje prvotně za Ukrajince a nedokáže určit zásadnější odlišnosti mezi Rusíny a Ukrajinci.