Rusíni v Srbsku

Rusíni kromě jiných evropských států žijí i na území Srbska, a to zejména v severní části v regionu Vojvodina.

Jakožto národ bez vlastního státu disponují v různých zemích různou mírou autonomie. Od svého příchodu do Vojvodiny až dodnes mají Rusíni na srbském území vládou garantována určitá práva. Jedná se o právo na vzdělání (ve vlastním jazyce), právo na sdělovací prostředky, právo na náboženské vyznání, právo na kulturu či právo na používání vlastního jazyka.

Vzdělání je pro Rusíny zajištěno vícestupňovou soustavou škol. V některých vesnicích, kde Rusíni žijí, se nacházejí základní školy s výukou v rusínštině. Například v obci Ruski Krstur se nachází základní škola, kde probíhá výuka pouze v rusínštině. Tato škola je rozdělena na nižší a vyšší stupeň, přičemž každý z těchto stupňů představuje čtyři roky studia. Základní škola v nedaleké obci Kucura je rozdělena na rusínské a srbské oddělení, přičemž v rusínském oddělení se vyučuje v rusínštině a v srbském oddělení v srbštině. Situace je obdobná také například ve vesnicích Đurđevo či Vrbas. Ve vesnici Ruski Krstur se nachází jediné gymnázium na světě s výukou v rusínštině, tudíž mají Rusíni možnost vzdělávat se ve vlastním jazyce i na středoškolské úrovni. Filosofická fakulta na univerzitě v Novém Sadu nabízí studium rusínského jazyka a literatury.

Právo na sdělovací prostředky je Rusínům v Srbsku zajištěno také. Ve Vojvodině vysílá stanice RTV (Radio-televizija Vojvodine), přičemž RTV1 vysílá v srbštině a RTV2 vysílá v dalších pěti jazycích oficiálně uznaných menšin. Každý z těchto jazyků má určitý počet hodin týdně. V rusínštině je vysíláno pět hodin týdně. Na internetu je možné si naladit internetové rádio Ruski Krstur. Vydávány jsou rusínské časopisy a tiskoviny jako je např. Rusnak či Ruske Slovo.

Rusíni ve Vojvodině jsou v naprosté většině řeckokatolického vyznání. Na rozdíl od Srbů, kteří jsou vyznání pravoslavného, a Maďarů, kteří jsou (jakožto další početná menšina ve Vojvodině) katolíky. Právo na náboženské vyznání je dodržováno a ve vesnicích jako jsou Ruski Krstur, Kucura nebo Vrbas se můžeme vždy setkat s kostely pravoslavnými, katolickými i řecko-katolickými.

I přesto, že v restauracích převládají tradiční srbská jídla, i Rusíni mají své vlastní pokrmy, na které nedají dopustit. Příkladem mohou být kapušnjiki, typické rusínské jídlo připravované na Štědrý den z chlebového těsta. V rusínské tradici se kapušnjiki připravují jako placky. Na rozdíl od chleba a dalších pekařských výrobků se kapušnjiki pečou na oleji v pánvi. Jí se celý den až do slavnostní večeře. Při pečení chlebového těsta se sice spotřebuje více oleje, ale zelí dodává čerstvou chuť. Kapušnjiki jsou aromatické, ale ne těžké, díky kyselosti zelí. Zapíjí se vínem nebo rakijí.

Recept prozradila Serafina Zubič z Kucury:

• 400 g mouky
• 2 dl vody
• půl balení čerstvých kvasnic
• trochu oleje
• sůl podle chuti
• 200 g nastrouhaného kysaného zelí, které se předtím nechá dobře okapat

Kvasnice necháme vyběhnout s malým množstvím cukru a soli. Pak smícháme v míse s moukou, vodou, solí a trochu oleje. Necháme stát 15 až 20 minut. Vytvoříme větší kuličky, rozválíme je a na každé položíme kyselé zelí a pak je znovu vytvarujeme jako míč. Znovu je rozválíme a necháme stát 15 minut. Smažíme v horkém oleji, na pánvi nebo na plotně.

Pokud se kapušnjiki připravují v průběhu roku, a ne v postní době, můžete místo vody použít mléko.

Na svou kulturu jsou Rusíni ve Vojvodině hrdí a snaží se ji udržovat. Kdekoliv na území Vojvodiny Rusíni žijí, pořádají různorodé kulturní akce, slavnosti a sešlosti. Například v obci Kucura se nachází tzv. Dom Kultury. Jedná se o budovu vyhrazenou kulturním akcím nejen pro Rusíny. Pořádají se zde koncerty, divadlo či folklór. V těchto prostorech se také scházejí děti za účelem různých kroužků apod. Dom Kultury je financován obcí, nikoliv státem (vládou). V Kucuře se navíc nachází tzv. Etnoklub pod vedením paní Arankou Medjesi, který mimo jiné slouží jako muzeum rusínské kultury, tradic a zvyků (tj. oblékání, nástroje apod.). Dále pak sportovní družstvo Iskra Kucura. V obci Vrbas se nachází spolek KPD Karpati, jenž se dělí do následujících sekcí: folklor, chor, žridlova grupa, drumska grupa, recitatorska grupa, sportska grupa, tamburova orchestra a literarna sekcia. V obci Ruski Krstur se nachází tzv. kulturní hala. Spolek Ruska Matka v čele s panem Djurou Papugou a sídlem v obci Ruski Krstur se zabývá organizováním Rusínů ve Vojvodině a vydává výše zmíněný časopis Rusnak.

Jedním z problémů může být fakt, že srbská vláda (dle respondentů) více finančně přispívá na kulturu majoritní (srbské) společnosti než na kulturu jednotlivých minorit. Na druhou stranu se srbská vláda o své menšiny nestará nikterak špatně. Výše zmíněná práva jsou garantována následujícím pěti menšinám: Maďaři, Rumuni, Slováci, Chorvati a Rusíni.

Míra autonomie ovlivňuje Rusíny ve Vojvodině například tak, že si je většina těchto lidí vědoma vlastních práv (která v jiných státech nemusí být tak rozsáhlá). To zdali jich Rusíni zcela využívají, je již otázka druhá.