Rusíni v Srbsku

Rusíni, jakožto národ bez svého vlastního státu, žijí v několika zemích Evropy. Jejich počet je nejvyšší na Slovensku (33 482), dále pak v Srbsku (14 246), na Ukrajině (oficiálně 10 183, ve skutečnosti výrazně více), v Polsku, Maďarsku, Rumunsku či v Moldávii.

Do Srbska přišli první Rusíni již v roce 1746, a to na pozvání Marie Terezie nebo přesněji Franze Josepha de Redla, který byl správce Bačky. Postupem času sem přicházeli další a další. Tito Rusíni pocházeli zejména z východního Slovenska, ale i jiných lokalit.

V Srbsku tvoří Rusíni početnou menšinu, jejich počet však rok od roku klesá. Důkazem toho jsou počty Rusínů získané při sčítání lidu. V roce 1991 žilo v Srbsku 18 052 Rusínů, v roce 2002 jich bylo 15 905 a v roce 2011 pouze 14 246. Většina Rusínů žije v autonomní oblasti zvané Vojvodina na severu Srbska. Hlavním městem Vojvodiny je Novi Sad ležící na břehu řeky Dunaj. Zde se nacházejí rusínské organizace jako například Družstvo za rusinski jazyk i literaturu nebo kulturně společenská organizace Rusinski kulturni centr.

Za centrum rusínské menšiny je považovaná vesnice Ruski Krstur. Budova zdejšího zámku slouží jako základní škola s výukou v rusínském jazyce a jelikož Rusíni jsou velice nábožensky založení lidé, nachází se zde i jejich řeckokatolický kostel.

Kulturní události všeho druhu se odehrávají v Kulturni hale na náměstí. Největším problémem Rusínů v Ruském Krsturu (i na dalších místech kde žijí) je odliv mladých lidí do jiných zemí, a to zejména do Kanady, kam často odcházejí za lepšími pracovními podmínkami a celkově lepší životní úrovní.

Velké množství Rusínů žije i v nedaleké vesnici Kucura, kde žijí společně se Srby a také maďarskou menšinou. Mezi všemi těmito lidmi panují překvapivě velmi přátelské vztahy, což dokazuje i fakt, že se zde nacházejí tři kostely, a to kostel pravoslavný, který navštěvují Srbové, dále řeckokatolický kostel navštěvovaný Rusíny a nakonec římskokatolický kostel navštěvovaný Maďary. Často se stává, že Rusíni, Srbové či Maďaři navštěvují kostel jiné církve, například kvůli svým přátelům, sousedům atd. Naproti tomu vztah mezi Rusíny v Kucuře a Rusíny v Ruském Krsturu již tak přátelský není. Skoro se zdá, jakoby jedni s druhými soupeřili a dívali se na sebe skrz prsty.

Kulturní život a hlavně rusínský odkaz a tradice zde zajišťuje tzv. Etnoklub.

V rusínské vesnici Vrbas se také nachází řeckokatolický kostel a spolek s názvem KPD Karpati, jež se dělí dle sekcí: folklor, chor, žridlova grupa, dramska grupa, recitatorska grupa, sportska grupa, tamburova orchestra a literarna sekcia. Tento spolek má 350 členů, což je důkazem, že se Rusíni o svoje tradice a zvyky starají a kulturní odkaz se zde tedy dobře předává. Problémem je však údajně nedostatek peněz.