Krymští Tataři

Krymští Tataři se považují za velmi hrdý národ, který tvoří přibližně 13 % populace Krymského poloostrova. Vyznačují se vysokou houževnatostí a odhodláním pracovat, což dokazují tím, že se po mnoha utrpeních vždy dokázali postavit na vlastní nohy a začít od začátku.

Na Krym přišli Tataři ve 14. století n. l. v prvních vlnách obsazování Evropy osmanským impériem. Tataři byli vždy národ velmi učenlivým, především co se týče obchodních schopností a znalosti jazyků. Už brzo po svém příchodu na Krym si zde vybudovali významné pozice. V jejich hlavním obchodním centru „Bilohirsk“ žilo sto tisíc stálých obyvatel (v Praze žilo v té době přibližně deset tisíc obyvatel a byla považována za celkem velké město). V druhém velkém městě Bachčisaraji byla univerzita, která měla ve své vstupní bráně natažen řetěz tak, aby ho každý musel podlézt, a tím se poklonit učení. Na tomto příkladu je hezky vidět, jak moc Krymští Tataři dbají na vzdělání.

Krymští Tataři byli v rámci stalinských deportací během 2. světové války odsunuti do Střední Asie a teprve v 80. letech 20. stol jim bylo dovoleno vrátit se na Krym. Znovu začínají od začátku a staví nové školy, obnovují tradice, jazyk a hlavně svoji etnicitu.

Jan Forst, Lucie Hykešová a Vít Kohout