Frísové v Německu

Frísové jsou poměrně neznámou menšinou, jejíž členy najdeme převážně v Nizozemí, v Německu (necelých 10 000 osob) a dnes již minimálně v Dánsku. Každá z těchto zemí má své specifické fríské skupiny, které se od sebe vzájemně liší. V tomto ohledu je nejvíce rozmanité Německo, kde se Frísové odlišují svým jazykem, nebo zvyky dokonce i v jednotlivých městech. O tom svědčí i počet fríských vlajek – kromě jedné, která je společná všem, se jedná ještě o deset dalších.

Velkým rozdílem oproti nizozemským (západním Frísům) je to, že sehnat vůbec nějakého příslušníka této menšiny, je velmi náročné. Stává se, že ani samotní Němci nemají potuchy o přítomnosti „nějakých Frísů“, a to v rámci nejen města, nebo okolí, ale především celkového povědomí o této minoritě.

Při návštěvě severních částí Německa, vás nejdříve zarazí jejich pozdrav: „Moin!“. Ten se používá při vykání, tykání i při pozdravu několikačlenné skupiny. Já sama jsem navštívila dvě, dle mého názoru, neodlišnější a nejzajímavější skupiny. Jednou z nich je oblast Saterland, v severozápadní části Německa v zemi Dolní Sasko, kde najdeme saterlandské Frísy. Druhé území je na severu Německa, ve spolkové zemi Šlesvicko – Holštýnsko, ve městě Bredstedt / Bräist, kde se nachází Severofríský institut. Obě dvě skupiny německých Frísů se velmi odlišují od Frísů nizozemských, a značně i od sebe navzájem.

Saterlandští Frísové jsou svým způsobem odtrženi od dalších skupin, a geograficky jsou jim vlastně blíže jejich nizozemští sousedé, než Frísové severní.

Možná i to je důvod, díky kterému si zachovávají svou jedinečnou kulturu a snaží se možná více než na severu podporovat a udržovat frískou tradici a saterlandskou fríštinu – Saterfriesisch. Mají svůj kulturní dům, vlastní rádiové vysílání, taneční kroužek a na fríské svátky se sejdou a slaví jej společně.

Zato ve městě Bredstedt, kde by se teoreticky měla fríská kultura držet více, a to z důvodu obklopení mnoha dalšími frískými skupinami, to už tak dobře nefunguje. Tradice ustala přibližně v období 50.–60. let a od té doby spíše upadá, než aby se rozvíjela či alespoň udržovala. Sice se zde nachází Severofríský institut s velkou knihovnou s knihami psanými frísky, nebo s publikacemi o severních Frísech, ale při snaze sehnat v tomto domě nějakého příslušníka této menšiny, to příliš slavné nebylo – byli tu jen dva.

Tereza Smékalová