Projekt Pestrá Evropa oboru HKS




O projektu Pestrá Evropa

Projekt se realizoval v letech 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016 pod záštitou děkana PEF ČZU v Praze.

Projekt Pestrá Evropa si klade za cíl zmapovat evropské národnostní menšiny podle určitých, předem daných kritérií. Snahou je poukázat na národnostní a kulturní pestrost evropského kontinentu. Cílem je získat informace o vybraných etnických minoritách způsobem TADY A TEĎ. (Tady = zájmová geografická oblast, kde se vybrané minority nacházejí. Teď = provedení výzkumu přibližně v jednom aktuálním období, což zajistí účinné srovnání stavu menšinových komunit.)

Prováděný výzkum by měl zjistit:

  • Jakým způsobem dochází ke konstrukci etnické identifikace?
  • Jak dotazovaní o enticitě uvažují, jak ji udržují, popřípadě revitalizují?
  • Na základě čeho se utváří etnicita, respektive etnická identita zkoumaných etnik?
  • Jak se tato identita mění v závislosti na tom, zda se jedná o obyvatele žijící ve vlastním „národním státu“ nebo jako minorita?
  • Zda a v jaké podobě dochází k mezigenerační transmisi etnického vědomí?

    Adekvace (přiměřenost) použitých metod:

    Při hodnocení kvantitativních údajů týkajících se etnických minorit máme často do činění s dvěma extrémy – oficiální údaje centrálních úřadů bývají často podstatně nižší (malému počtu příslušníků minority se snáze odmítá například školství ve vlastním jazyce). Druhým extrémem bývá uváděný počet příslušníků minority ze strany představitelů krajanských spolků, kteří do těchto počtu často zahrnují i ty obyvatele, kteří se plně asimilovali a jejich povědomí o příslušnosti k minoritě je mizivé nebo vůbec žádné.

    Z tohoto důvodu je potřeba alespoň částečně korigovat oba extrémy dotazováním přímo na místě a v rámci možností (provedení úplného vlastního sčítání je samozřejmě nemožné) usuzovat, který z předkládaných údajů se více blíží skutečnosti.

    U kvalitativních metod bude pozornost upřena především na provádění rozhovorů s kontaktními osobami. Zajištění kontaktů na tyto osoby bude prováděno ještě před vlastním výzkumem (telefonické a emailové kontakty na předsedy spolků, pracovníky muzeí s tématikou příslušných minorit, folklórní spolky). Tyto osoby poslouží jako hlavní informátoři při příjezdu na místo a jejich prostřednictvím budou získávány kontakty na další příslušníky zkoumané minority.

    Okruhy zjišťovaných témat v kvalitativním výzkumu:

    Nejprve je třeba zodpovědět otázku, jaké vlastnosti by měl splňovat příslušník určitého etnika z pohledu příslušníka většinové společnosti – tedy jaké hlavní vlastnosti vyžadují například Němci v Německu na Němce nebo Turci v Turecku na Turka: Aby se mohl někdo označovat jako Němec (Turek…), musí

    * ovládat jazyk?
    * mít historické povědomí k tomuto národu?
    * být příslušníkem / vyznavačem určitého náboženství?
    * může naopak příslušnost k určitému náboženství vydělovat z národnostní skupiny?
    * mít předky z tohoto národa?
    * udržovat kontakty s „domovskou“ zemí?

    Na základě zodpovězení těchto (a dalších rozšiřujících otázek) bude možné načrtnout podobu „ideálního příslušníka etnika“ (Němce, Turka…)

    Je velmi pravděpodobné, že tento „ideální příslušník etnika“ (Němec, Turek…) bude mít i v rámci jednoho státu mnoho podob (podle specifických oblastí daného státu). Podobně jako ve fyzické antropologii, kdy je možné vytvořit na základě zpracování mnoha obličejů jeden „univerzální“ obličej, i zde je možné (po odstranění extrémních hodnot a hodnot vyskytujících se velice sporadicky) najít průnik „nejdůležitějších“ vlastností.

    Podobné zjišťování s podobnými otázkami bude provedeno i mezi příslušníky téhož etnika, ale teď už mezi těmi, kdo tvoří etnickou minoritu. Na základě odpovědí příslušníků dané minority bude možné načrtnout podobu „ideálního příslušníka etnika“ (Němce, Turka…), nyní ovšem možná v mnohém ovlivněnou určitou idealizací „domovské“ země.

    Přínos projektu a plánované výstupy

    Příslušnost k nějaké rase, k nějakému národu či etniku je výraznou součástí lidského života. Vědomí této příslušnosti nás často naplňuje hrdostí a motivuje k vyšším výkonům např. na pracovním či sportovním poli.

    Na druhou stranu je vědomí této příslušnosti zdrojem strašlivých zločinů a válek. Co je to však rasa, národ či etnikum? Jedná se o něco reálného či fiktivního? Proč hrají tyto kategorie tak velkou roli v našich životech? Jaké modely skupinového soužití jsou přijatelné a jaké vedou k útlaku, marginalizaci či dokonce ke krvavým konfliktům?

    Každý den jsme sdělovacími prostředky bombardováni zprávami z různých končin světa o konfliktech, které mají co do činění s rasou, národností či etnicitou. Tyto fenomény zakoušíme i v Evropě a v ČR. Tváří v tvář těmto skutečnostem není třeba zdůrazňovat důležitost otázek, které si je třeba klást ohledně rasové, národnostní a etnické identity.

    V předpokládaných výsledcích tohoto projektu se počítá kromě popisného a analytického zpracování situace vybraných etnických minorit v Evropě i s přispěním i k vyšší informovanosti o problematice menšinových skupin spoluvytvářejících kulturní pestrost evropského světadílu.

  • Projekt Pestrá Evropa je realizovaný pod záštitou děkana Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze na katedře psychologie

    
     







    logo